Největší problém úřadů? Omluvit se, řekl první český ombudsman Otakar Motejl, který byl zvolen před 20 lety
Před dvaceti lety zvolil parlament prvního českého ombudsmana. Stal se jím právník Otakar Motejl. V Česku se úřad oficiálně nazývá veřejný ochránce práv a jeho posláním je chránit občany před špatným jednáním úřadů a dalších institucí.
Ombudsman vznikl původně ve Švédsku, kde byl pověřen králem dbát na správné chování úředníků. Do švédské ústavy se dostal už v roce 1809. Hromadného rozšíření se dočkal až ve druhé polovině 20. století. Dnes má svého ombudsmana zhruba 100 států světa. Česko se k nim připojilo v roce 2000.
Odpůrci se obávali zbytečné instituce
O zřízení úřadu se před dvaceti lety hodně v parlamentu diskutovalo. Proti vystoupil například senátor za ODS Přemysl Sobotka, který se obával, že půjde o úřad bez vlivu.
"Je to zřízení organizace, která se začne nepředstavitelně množit a bude s velmi malým vlivem. Potřebujeme, aby pořádně fungovaly soudy, aby fungovali vyšetřovatelé, aby fungovali úředníci."
Tehdejší vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) vysvětloval, za jakým účelem má být funkce zřízena.
"Aby zajišťovala ve vztahu ke státní správě a k veřejné správě ochranu občana před povýšenou panskou byrokracií, před nečinností těchto úřadů, před průtahy, ale i před rozhodováním, kterým by se poškozovala jejich práva."
Prvním ombudsmanem se stal právník Otakar Motejl
Zastáncům institutu ombudsmana se nový úřad podařilo prosadit. Prvním českým ombudsmanem se stal právník Otakar Motejl, pro kterého tehdy hlasovalo 125 poslanců.
"Je to člověk, který má zkušenosti z advokacie, zastupoval mnoho lidí, kteří byli v konfliktu s totalitním režimem, takže má smysl pro fungování lidských práv. Byl ministrem, předsedou Nejvyššího soudu. Já si myslím, že to je ideální člověk," uvedl před dvaceti lety lidovec Cyril Svoboda.
Otakar Motejl vybudoval úřad, který se těšil autoritě. Za prvních pět let vyřídil úřad ombudsmana kolem 25 tisíc nejrůznější podnětů. V dalších desítkách tisíc věcí poradil.
Ochránce práv může provádět nezávislá šetření, nemá však právo rušit či měnit rozhodnutí úřadů nebo vstupovat do soudních sporů. Může své poznatky zveřejnit a tlačit na instituce prostřednictvím veřejného mínění. Krajním prostředkem je možnost návrhu zahájení soudního jednání.
Motejl: Státní správa se nerada omlouvá
Po pěti letech v úřadu odpověděl Otakar Motejl Českému rozhlasu na otázku, jak ombudsmana instituce vnímají.
"Centrální úřady nás berou jako rovnocenného partnera, jindy zkouší setrvat na těch svých doktrínách, ale velmi často se nakonec dohodneme a ukáže se, že nám dají tak trošku za pravdu. S velkou dávkou ochoty či neochoty se od té dosavadní praxe odchýlí ve prospěch našich představ. Je zajímavé, že je skutečně veliký problém přimět úřad, aby se promluvil. Státní i soudní správa se velice nerada omlouvá právě s pocitem, že kdyby se omluvila, tak by ji to mohlo něco stát. A já jsem přesvědčen o tom, že to je jedna z iluzí nebo z mylných představ."
První ombudsman Otakar Motejl zemřel v roce 2010. Ve funkci ho vystřídal právník Pavel Varvařovský. Ve funkci několikrát pohrozil, že na ni rezignuje, například v případě, pokud budou poslanci ignorovat jeho legislativní návrhy. Do úřadu v roce 2014 nastoupila Anna Šabatová a v letošním roce byl ombudsmanem na šest let zvolen Stanislav Křeček.
Dvacet let v číslech
Úřad ombudsmana obdržel za 20 let existence téměř 140 tisíc podnětů. V posledních letech jich přichází každý rok asi 8000. Ani letošní nebude výjimkou. Za první pololetí se se svými stížnostmi či žádostmi o pomoc obrátilo na ombudsmana přes 4 tisíce lidí.
Pokud ombudsman zjistí pochybení úřadů, což je v průměru v 500 případech za rok, prakticky vždy se podaří dosáhnout nápravy. Za 20 let se to nepovedlo pouze u 300 případů.
Více než 700 šetření zahájili ombudsmani z vlastní iniciativy, například na základě informací v médiích, z šetření, či na základě poznatků ze spisů. Od roku 2006 ombudsman provádí systematické návštěvy míst, kde jsou lidé omezeni na svobodě. Jde především o zařízení pro seniory, dětské domovy, věznice, policejní cely, zařízení pro lidi s postižením a další. Cílem návštěv je zabránit špatnému zacházení.
Za dvacet let 160 legislativních doporučení
A na co si lidé nejvíc stěžují? Nejvíc podnětů se týkalo a stále týká sociálního zabezpečení, především důchodů, ale také sociálních dávek. Druhou největší skupinou je oblast stavebnictví.
Za 20 let předložili ombudsmani Poslanecké sněmovně více než 160 legislativních doporučení ke změně nebo přijetí právních předpisů. Takhle se třeba podařilo napravit situaci osiřelých dětí, jejichž rodič si neplatil pojištění a děti pak neměly nárok na sirotčí důchod. Úřad upozornil také na problém existence nelegálních zařízení pro seniory.
