Německý prezident Joachim Gauck navštívil Lidice

Foto: ČTK

Německý prezident Joachim Gauck ve středu navštívil Českou republiku. Středobodem jeho návštěvy byly Lidice, tedy obec, kterou za války zcela zničili nacisté. Gauck se tak stal historicky prvním německým prezidentem, který do obce přijel. Kromě uctění památky Lidic bývalý evangelický pastor Joachim Gauck hovořil také o Evropské unii nebo odkazu zesnulého prezidenta Václava Havla.

Joachim Gauck v Lidicích,  foto: ČTK
Prezident Gauck položil ve středu odpoledne věnec u hrobu zavražděných lidických mužů. Společně s lidmi, kteří tragédii přežili, se poklonil i památce obětí. Stejný ceremoniál se uskutečnil u pomníku dětských obětí války. Gauck během návštěvy řekl, že Německo musí neustále dávat najevo, že se po druhé světové válce změnilo. Hlavním cílem jeho návštěvy bylo uctění obětí, k otázce vysídlení sudetských Němců se vracet nechtěl.

"Tohle je moje první návštěva tady a jsem tu proto, abych uctil památku těch, kteří padli rukou nacistických vrahů. Další otázky do toho míchat nechci. Osud často nevinných lidí, kteří tu před válkou žili, mě ale pochopitelně zajímá a přijde čas toto téma otevřít. Považuji to za vnitřní českou debatu a nechci do ní vstupovat. Vaše společnost si musí vyjasnit uvnitř sebe, co přesně se tu stalo na konci války a těsně po ní."

S prezidenty Václavem Klausem a Joachimem Gauckem se setkaly i dvě ženy, které přežily lidické události. Jednou z nich byla i Marie Šupíková.

Joachim Gauck  (vlevo) a Václav Klaus,  foto: ČTK
"Přišlo to bohužel pozdě, protože většina těch, kterých se to týkalo, už dneska nejsou mezi námi. Cením si ale toho, že on jako hlava státu, který vlastně nenese vinu na tom, co se stalo, tu vinu na sebe částečně vzal. Snaží se tím svým gestem a svoji vstřícností omluvit se."

Pietní akt u lidického památníku sledovaly desítky místních obyvatel.

"Myslím si, že je dobře, že přijel. Jediný v poslední době byl, kdo se naší republice omluvil za ta zvěrstva, která tady byla páchána za druhé světové války."

"Měl jsme tu dcerku, která zpívala ve sboru. Náš dojem je úplně úžasný. Prožili jsme to s nadšením a strhlo nás to."

"Ty vztahy jsou už delší dobu normální. Každý ví, že to dnešní Německo je úplně jiné."

Prezident Gauck se nevracel k omluvnému dopisu, který v červnu napsal prezidentu Václavu Klausovi v předvečer 70. výročí od vypálení Lidic. V něm vyjádřil hluboké pohnutí a stud za nacistický masakr. Ředitelka obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemicum Blanka Mouralová vidí za smířlivým tónem návštěvy prezidenta Gaucka vyjádření otevřených vztahů s Českem.

Joachim Gauck,  foto: ČTK
"Jakousi roli tady hraje i to, že pan prezident Gauck vyrostl ve východním Německu, to znamená pro něj jsou česko-německé vztahy a zpracování česko-německé historie pořád dost čerstvé téma. Cítí to tak. Ví, že jsme na to měli pouze těch posledních dvacet let, zatímco politici vyrostlí v západním Německu zažili i tu dobu dvacet let předtím, kdy se Spolková republika Německo vyrovnávala s nacistickou historií. To jsme my přes železnou oponu vlastně nemohli."

Agentura DPA napsala, že návštěvě německého prezidenta dominovala od první minuty minulost. Přes historickou zátěž se ale návštěva odehrávala v překvapivě uvolněném duchu. Publicista Jaroslav Šonka říká, že postoj prezidenta Gaucka k událostem v Lidicích kopíruje postoj většinové německé společnosti.

"Musíme si připomenout, že v Německu v celé řadě řekněme radikálněji napravo stojících lidí byly Lidice zbytečnou tragédií, i když uznávají její tragický rozměr. Tento názor sice není většinový, ale Gauck ho nesdílí. Naprosto se tady zařazuje do takového řekněme mainstreamu uvažování o společné historii."

Návštěva Lidic ale nebyla jediným bodem programu obou prezidentů. Gauck v Praze zdůraznil odpovědnost za myšlenku sjednocené Evropy. Václav Klaus u slavnostního oběda naopak varoval před evropským superstátem a vyzval k rozvolnění eurozóny. Gauck připomněl zásluhy československé Charty 77. Sám totiž patřil mezi bojovníky proti komunismu v bývalé Německé demokratické republice. Ocenil také smíření, které společná Evropa Čechům a Němcům přináší.