Nemocní často užívají antibiotika zbytečně

Nemocní lidé užívají často antibiotika zbytečně a bakterie se pak stávají odolné. Ministerstvo zdravotnictví si proto jako jednu ze svých priorit pro české předsednictví EU vybralo téma spotřeby antibiotik a odolnosti vůči nim. Tyto léky totiž v mnoha evropských zemích přestávají proti nákazám zabírat.

Ministerstvo zdravotnictví chystá národní antibiotický program. Díky němu chce sledovat zacházení s antibiotiky i jejich spotřebu. Antibiotika se totiž často podávají nesprávně také u virových onemocnění, řekl ministr Tomáš Julínek.

"Důvodem je na jedné straně obrovský tlak lidí, protože si myslí, že tento lék preventivně zabrání tomu, že dojde k nějaké komplikaci, takže tlačí na lékaře. Ale je to i alibismus lékařů a neochota vysvětlovat, že to není vhodné nasazení antibiotik a radši ho předepíší. Já chci upozornit, že ani antibiotika nejsou léky bez vedlejších účinků. Nehledě na fenomén, že se tím u nás pěstují kmeny, které jsou potom velmi nebezpečné a těžko zvládnutelné."

Praktičtí lékaři v Česku předepisují až polovinu antibiotik zbytečně, nebo nesprávně „nasadí" pacientovi jiný lék, než by měli. Tvrdí to uznávaný odborník na tuto problematiku primář Vlastimil Jindrák z Nemocnice na Homolce. Nátlak ze strany rodičů na předpis antibiotik pro děti však podle něj není velký.

"Na základě výsledků auditu si troufám tvrdit, že to možná u nás není tak vážný problém jako třeba ve Francii, ve Španělsku, v Řecku a podobně. Nám vyšlo asi kolem 4 procent předepsání antibiotik, kdy na tom měl nějaký zásadní vliv rodič dítěte, kdy se dožadoval, aby antibiotikum bylo předepsáno, i když si třeba ten dětský lékař nemyslel, že to je správně."

Podle údajů z roku 2005 o odolnosti nákaz vůči penicilinu byla nejhorší situace ve Francii, Rumunsku a Bulharsku, kde dosahovala až 50 procent. Česko patřilo ke státům s odolností do pěti procent. Jiná je situace u nemocničních nákaz. Tady bylo Česko ve skupině zemí s rezistencí mezi 10 až 25 procenty. Nejlepší byl stav ve Skandinávii, nejhorší ve Francii, Británii a na jihu Evropy. V Česku je zatím podle primáře Jindráka antibiotik k léčbě infekcí stále dostatek.

"Třeba pneumokoky jsou velmi dobře citlivé k základním antibiotikům. Jsou jiné mikroby, třeba některé mikroorganismy v nemocnicích, které jsou poměrně hodně rezistentní k většině antibiotik a dělají velké problémy. Čili ta situace je znepokojivá v tom, že trend je stoupající, že se ho nedaří efektivně ovlivnit a alespoň zastavit."

Nyní je také čas na očkování proti chřipce. A lékaři bijí na poplach. V nadcházející zimě očekávají poměrně silnou chřipkovou epidemii. Loni na chřipku v Česku zemřelo 2500 pacientů.

"Co se týče proočkovanosti proti chřipce, na kterou se opravdu v určitém procentu umírá, tak ČR se nachází ve fázi téměř nula. Proočkovanost české populace, i když je teď nejvyšší čas, je velmi nízká,"

uvedl ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. V Česku je proti chřipce očkováno pouze 7 procent obyvatel, v zemích Evropské unie 25 procent. A ministr se přímo před novináři rozhodl jít příkladem a nechal se od vrchní sestry píchnout injekci.