Neúspěšná volba prezidenta ukázala spory uvnitř ČSSD

Další neúspěšná volba prezidenta republiky, k níž došlo v pátek 24. ledna, ukázala nejen stav naší politické scény, ale především potvrdila hloubku sporů uvnitř sociální demokracie. V rubrice O čem se mluví se k volbě vrací Milena Štráfeldová, která její průběh sledovala přímo na Pražském hradě.

Neúspěšná volba prezidenta ukázala spory uvnitř ČSSD

Kandidáti 2. volby před hlasováním, Foto: ČTK

Výsledek voleb je už notoricky znám: ani tentokrát jsme nezískali nového prezidenta, přestože Václavu Havlovi skončí jeho mandát tuto neděli. S tím, že jeho nástupce nezvolí poslanci a senátoři ani na druhý pokus, se ale do jisté míry počítalo už předem. Ve chvíli, kdy byla potvrzena jména dvou hlavních protagonistů druhé volby, tedy Václava Klause a Miloše Zemana, se očekával vyrovnaný tříkolový zápas, v němž měly o nové hlavě státu rozhodnout hlasy komunistů. Moment překvapení do voleb však vnesla senátorka Jaroslava Moserová, která Miloše Zemana vyřadila už v prvním kole. Jako jediná ve svém vystoupení před zákonodárci zdůraznila etické principy, na kterých chce svůj prezidentský mandát postavit: nikdy nelžu, vždycky držím sliby a nejednám s komunisty, prohlásila o sobě.

"Pan profesor říká, že se chce změnit, ale ono to není jednoduché se změnit. Já se naopak měnit nechci."

Zdůraznila Jaroslava Moserová na adresu Václava Klause, který naopak svým voličům přislíbil změnu svého politického stylu. Nabídl vstřícnost, ochotu naslouchat a respekt k odlišným názorům. To se ostatně snažil ukázat i v kuloárech Pražského hradu. Narozdíl od Miloše Zemana, který ihned po prvním kole voleb opustil Pražský hrad, aniž by poskytl jediný rozhovor, Václav Klaus ochotně odpovídal na dotazy novinářů. A pilně si vyjednával podporu pro druhé kolo voleb. Hlasy většiny sociálně demokratických poslanců však nezískal. Podpořit ho odmítl i předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek:

Lubomír Zaorálek (uprostřed) na zasedání předsednictva ČSSD 27.1. v Praze, Foto: ČTK

"Jsem si dopředu jist, že Václavu Klausovi podporu nedáme."

Podobně reagoval i místopředseda strany Zdeněk Škromach. Ten narozdíl od Zemanova dlouholetého protivníka Zaorálka expremiérovu kandidaturu velmi podporoval. Po volbě se netajil svým zklamáním:

"Já si myslím, že zajímavé bylo to první kolo a další už nebyla zajímavá. Z toho důvodu, že sociální demokracie ztratila motivaci, aby podporovala kteréhokoli dalšího kandidáta. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby byl prezident, ale v té chvíli, kdy neprošel Miloš Zeman, tak jsme neměli prostor pro další vyjednávání."

Kromě sociálních demokratů byly však ve hře pro druhé i třetí kolo hlasy komunistů. O ně se už předem ucházeli jak Miloš Zeman, tak Václav Klaus. Oba přitom naznačili, že v současných komunistech respektují parlamentní stranu, kterou nelze nadále obcházet. Šéfové KSČM, které prý velmi záleží na odblokování politické scény, se však během voleb odmítlo vyjádřit, komu nakonec komunisté podporu dají. Zatímco místopředseda strany Miloslav Ransdorf trval na tom, že Václav Klaus je pro ně neprůchodný, lídr KSČM Miroslav Grebeníček si Klausovo vystoupení pochvaloval:

"Vystupuje konzistentně, je to osobnost, je to člověk, který má velké zkušenosti a má co říct."

Bez vítěze nakonec skončilo i třetí kolo, i když Václavu Klausovi v něm chybělo k prezidentskému mandátu jen čtrnáct hlasů. Klaus poděkoval všem zákonodárcům a ujistil je, že je připraven jít i do další volby, ať už nepřímé v parlamentě, nebo přímé. Zalitoval jen toho, že se nemohl sportovně rozloučit se svým protikandidátem Milošem Zemanem:

"Mrzí mne, že zde nevyčkal, abychom si jako soupeři podali ruku, tak jak jsme to udělali s paní senátorkou Moserovou. Myslím, že by se to k férovému klání tohoto typu hodilo."

Cyril Svoboda a Vladimír Špidla (v pozadí), Foto: ČTK

Selhání sociálně demokratických kandidátů Jaroslava Bureše a Miloše Zemana, které dostatečně nepodpořili ani vlastní straníci, soustředily pozornost médií především na spor uvnitř ČSSD. Vicepremiér Pavel Rychetský připustil, že výsledek voleb posílí vliv premiéra Špidly:

"Problémy uvnitř sociální demokracie byly větší před touto volbou, než budou po ní. Svým způsobem ten výsledek volby to trochu pročišťuje. Ale nezapírám, že problém každé velké strany je právě ta její velikost. Mít poslanců deset nebo dvacet, jako mají někteří naši partneři, je velmi lehké. Mít jich osmdesát nebo sto, to je katastrofa."

O tom, co je teď před námi, zda třetí kolo voleb v parlamentu, nebo volby přímé, se nyní jedná v politických grémiích. Premiér Špidla hned v pátek večer prohlásil, že v nejbližších dnech svolá předsedy parlamentních stran k jednání o metodice volby nové hlavy státu:

Vladimír Špidla na zasedání předsednictva ČSSD 27.1. v Praze, Foto: ČTK

"Strategie, kterou doposavad zvolily politické strany, to jest nasadit do voleb lidi, kteří jsou v jádru toho kterého politického uskupení, je strategie chybná. V parlamentu zvoleném na poměrném systému zastoupení, kde vlastně všechna politická uskupení mají asi osmdesát mandátů, když vezmeme parlament jako celek, se ukazuje, že to k cíli nevede a musíme najít jinou cestu."

Kdy ovšem nové volby budou? Šéf lidovců Cyril Svoboda s trochou nadsázky uvedl:

"To má v ruce jediný člověk na této planetě a ten se jmenuje Lubomír Zaorálek. Protože ten svolává schůzi, kdy chce. To může být za rok, to je úplně jedno. To může být po prázdninách, až přijdeme z dovolené, až budeme opálení."

Na úterní schůzce v Kramářově vile v Praze předsedové stran vládní koalice Vladimír Špidla, Cyril Svoboda a Petr Mareš žádného společného prezidentského kandidáta nevybrali. Po téměř dvouhodinovém jednání však ujistili, že mají vůli se dohodnout nejen mezi sebou, ale i s ostatními parlamentními politickými silami do tří týdnů.