Nevítaní vetřelci. Týden invazních druhů upozorňuje na rostliny a živočichy, kteří mění českou krajinu
Bolševník, křídlatka, nutrie nebo sršeň asijská. Druhy, které do české přírody nepatří, se v posledních desetiletích šíří stále rychleji a často vytlačují původní rostliny i živočichy. Právě na tento problém upozorňuje celostátní Týden invazních druhů, který vyhlásila Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Invazní druhy byly do Česka zavlečeny člověkem – někdy úmyslně, například jako okrasné rostliny, jindy nechtěně. Díky rychlému růstu, vysoké schopnosti rozmnožování a absenci přirozených nepřátel však dokážou obsazovat rozsáhlá území, měnit podobu krajiny a vytlačovat původní druhy. Některé navíc způsobují hospodářské škody nebo představují zdravotní riziko.
Podle odborníků je klíčové jejich včasné odhalení a nahlášení.
„Inspirovali jsme se v zahraničí. Třeba ve Velké Británii se podobné osvětové kampaně konají pravidelně už řadu let. Chceme lidem ukázat, že když se budou zajímat o své okolí a výskyt nepůvodního druhu nahlásí, třeba pomocí mapovací aplikace, pomohou tím přírodu chránit. Pokud je to včas, lze se takových vetřelců účinněji zbavit,“ vysvětluje Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Týden invazních druhů se zaměřuje především na monitoring výskytu nepůvodních druhů, jejich rozpoznávání a správné postupy hlášení. Organizátoři věří, že právě zapojení veřejnosti může výrazně pomoci. „Vlastními silami jsme vloni zaznamenali kolem 60 tisíc nálezů, při zapojení veřejnosti bude toto číslo bezpochyby podstatně vyšší,“ dodává Görner.
Bolševník, který pálí, i nezastavitelná křídlatka
Mezi nejznámější invazní rostliny v Česku patří bolševník velkolepý. Nebezpečný je nejen pro přírodu, ale i pro člověka. Jeho šťávy obsahují látky, které po kontaktu s pokožkou a následném působení slunečního záření způsobují bolestivé puchýře a mohou vést k dlouhodobým zdravotním komplikacím. Jediná rostlina přitom dokáže vyprodukovat desítky tisíc semen.
Problém představuje také netýkavka žláznatá, původem z Himálaje. Daří se jí zejména podél vodních toků a na vlhkých stanovištích. Díky schopnosti doslova vystřelovat semena do okolí dokáže během krátké doby obsadit rozsáhlé plochy.
Dalším invazním druhem je severoamerická lupina mnoholistá. Přestože je oblíbenou okrasnou rostlinou, na loukách vytváří husté porosty, obohacuje půdu dusíkem a mění její chemické vlastnosti. Tím postupně vytlačuje řadu původních druhů rostlin.
Významným problémem jsou také různé druhy křídlatek. Tato až tři metry vysoká rostlina se srdčitými listy připomíná bambus a šíří se pomocí podzemních oddenků. Díky nim dokáže velmi rychle ovládnout celé lokality a vytlačit prakticky veškerou okolní vegetaci. Podle odborníků je její úplná likvidace v české krajině prakticky nemožná. Asijská rostlina zde zdomácněla natolik, že vznikl dokonce její vlastní poddruh – křídlatka česká.
Nutrie, mývalové i sršeň asijská
Invazní druhy však nejsou pouze rostliny. Mezi problematické živočichy patří například američtí raci, nutrie říční nebo mýval severní. Pozornost ochranářů v posledních dvou letech poutá také sršeň asijská. Tento invazní druh představuje hrozbu zejména pro včely a další volně žijící opylovače, kteří hrají zásadní roli ve fungování ekosystémů.
„Týden invazních druhů vyvrcholí víkendovou Biosmrští, soustředěným dvoudenním mapováním. To se letos koná již popáté. Od spojení obou akcí si slibujeme, že téma více zaujme. Naší ambicí je po tomto zkušebním prvním ročníku akci opakovat. Chceme upozornit, že invazní druhy jsou problém nejen pro naši přírodu, ale v konečném důsledku i pro nás,“ doplňuje Martin Vojík z Agentury.
Na organizaci akce se podílí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, vědeckými institucemi, muzei či národními parky, které se s invazními druhy potýkají v každodenní praxi.
„Nejdůležitější je odhalení nových ohnisek výskytu. Každý včasný zásah může významně pomoci zabránit dalšímu šíření invazních druhů a ochránit jedinečnou přírodu Krkonoš,“ říká Lucie Procházková ze Správy KRNAP.
