V Česku vznikne nová CHKO Soutok. Lužním lesům na soutoku Moravy a Dyje se říká Moravská Amazonie
Už 27. chráněná krajinná oblast vznikne 1. července. Bude se jmenovat Soutok, protože je na soutoku řek Moravy a Dyje. Území patří k největším komplexům lužních lesů ve střední Evropě. Oblast o rozloze téměř 120 kilometrů čtverečních je již součástí soustavy Natura 2000 nebo biosférické rezervace Dolní Morava. Proti zřízení oblasti je část místních obyvatel.
Lokalita je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub. V roce 2018 tam byl popsán zcela nový druh brouka - kožojed moravský. Žije tam 80 procent původních druhů ryb, vyskytuje se tu 250 druhů ptáků. Hnízdí zde vzácný orel královský. Ministr Petr Hladík z KDU-ČSL připomněl, že se této unikátní části přírody říká Moravská Amazonie.
"Jedná se o rozsáhlý komplex lužního lesa, luk, případně hospodářsky obhospodařované krajiny. Ta CHKO přispěje k obnově vodního režimu, k likvidaci invazivní ambrózie a k usnadnění prevence komářích kalamit."
Vlastníci pozemků se obávají omezení hospodářství
Návrh nařízení vyvolal kritiku některých místních obyvatel. Oblast zasáhne do území 20 obcí. Připomínky vznesli vlastníci pozemků, kteří se obávají omezení hospodářské činnosti. Několik z nich podalo žaloby, avšak soud dosud rozhodl pouze o tom, že vyhlášení CHKO nelze předběžně pozastavit. Žalobu podalo například město Lanžhot. Důvody shrnuje nezávislý starosta Ladislav Straka.
"První klíčovou otázkou té žaloby je rozsah navrhovaných hranic CHKO, což byl stěžejní bod těch námitek. Říkáme, že to území už je chráněno jiným způsobem. Tím rozsahem dojde do zásahu práv obyvatel. Tvrzení, že v navrhovaném území nedochází k žádným změnám, to se úplně nezakládá na pravdě. Plán péče bude teprve stanoven, to znamená, že v tuto chvíli ještě nevíme, jaký režim nastane v té oblasti."
Ministerstvo uvedlo, že územní omezení již v současné době existují kvůli začlenění do Natura 2000, a vyhlášení CHKO by tak mělo jen minimální dopad na současné hospodaření. Vyhlášení chráněné krajinné oblasti by mělo pomoct, aby se vodní režim této krajiny ještě zlepšil, říká náměstek ředitele Agentury pro ochranu přírody a krajiny Pavel Pešout.
"Voda je úplný základ v tom území, a je potřeba co nejvíce vodní režim v tom území obnovit, tu vodu do krajiny dostat. Je to problém i z hlediska pitné vody, z hlediska zaklesávání vody ve vrtech. Cílem je, aby té vody bylo v území víc."
Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) připomněl, ta tahle jižní Moravy patří mezi nejkrásnější místa naší země a ochranu si zaslouží. Podle něj je lepší cesta CHKO než národní park. "Vím, že v té lokalitě jsou někteří lidé či spolky, které se toho kroku obávají, ale myslím, že čas ukáže, že pro fungování lidí v tom regionu to nebude nijak negativní," dodal Grolich.
Ministerstvo si slibuje větší turistický ruch
Ministerstvo životního prostředí očekává, že do oblasti zamíří víc turistů. Studie Univerzity Karlovy odhaduje, že roční návštěvnost by mohla stoupnout o 48 procent, což by regionu přineslo navýšení HDP o více než 29 milionů korun ročně.
Oblast bude rozdělena do čtyř zón ochrany přírody s různou mírou regulace činností. Nejvyšší ochrana se bude vztahovat na lužní lesy. S návrhem související vyhláška o zónách ochrany definuje například regulace stavební činnosti, zásahy do vodních toků či těžby dřeva. Návrh podpořily i ekologické organizace.
Rozšířit plochu chráněných území se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Zákon, který mimo jiné zřizuje Národní park Křivoklátsko, čeká na projednání ve Sněmovně.
