Neziskové organizace chtějí, aby se jim prezident Klaus omluvil

Prezident ČR Václav Klaus, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Spor neziskových organizací s prezidentem Václavem Klausem kvůli jeho výrokům na summitu Rady Evropy nepolevuje. Naopak, po skupině bývalých disentů, kteří na Klausova slova reagovali otevřeným dopisem a kritikou v médiích, přicházejí neziskové organizace s jasným požadavkem: prezident Klaus se jim má za své výroky z poloviny května omluvit. Více o sporu Martina Lustigová.

Připomeňme, že Václav Klaus na varšavském summitu kritizoval nebezpečí, která na nás číhají v tzv. postdemokracii. Co prezident pod pojmem postdemokracie rozumí? "To je, myslím, takový bez demokratického mandátu vzniklý pokus nejrůznějších seskupení (takových těch NGO s nejrůznějším zaměřením) pokoušet se přímo vměšovat do života lidí. A tam ten demokratický mandát chybí. To je prostě nový fenomén posledních let, posledních desetiletí. A já ho považuji za velmi riskantní a velmi nebezpečný,"říká Václav Klaus.

Prezident ČR Václav Klaus,  foto: ČTK
Prezidentova slova se ale nelíbí zástupcům 89 nevládních organizací - mezi nimi jsou například Děti země, Jihočeské matky, Oživení nebo Nadace na ochranu zvířat. Tato sdružení v pondělí poslala prezidentovi žádost o omluvu za slova o nebezpečnosti neziskového sektoru pro demokracii. Pokračuje Martin Rozumek z Organizace na pomoc uprchlíkům: "My ten jeho výrok vnímáme jako nespravedlivý, protože nevládní organizace provádějí řadu smysluplných a velice potřebných činností, které stát buď neumí nebo nechce vykonávat. Domníváme se, že tím vlastně poškodil všechny nevládní organizace v České republice."

Nevládním organizacím mimo jiné vadí, že si lidé o nich mohou na základě vyjádření prezidenta Klause udělat špatný úsudek. "Tím, že pan prezident řekl to, co řekl, znevážil celý neziskový sektor a uvedl ho do takového světla, že v neziskovém sektoru jsou podezřelí lidé. A tím nám vlastně zavřel cestu třeba i do dalších let, abychom mohli fungovat a aby se nám podařilo získat finanční prostředky," míní Jaroslava Lochařová ze sdružení Naděje 2000.

Zástupci neziskových organizací tvrdí, že dostatečný mandát k tomu, aby mohli vstupovat do veřejného života, mají všichni občané. Slovo má Jan Bouchal ze sdružení Oživení: "Samozřejmě mají mandát zasahovat do věcí veřejných z pozice svého občanství, protože ostatně i mandát volených zástupců neudílí nikdo jiný, než právě občané."

A co na výtky říká prezident Václav Klaus? Podle mluvčího Petra Hájka se prezident nebude nevládním organizacím omlouvat. Nemá k tomu důvod. "Prezident se signatářům otevřeného dopisu nemůže omlouvat za své výroky o nebezpečnosti neziskového sektoru pro demokracii, protože žádný takový výrok nikdy neučinil. Mluvil o nebezpečí ideologií, jejichž stoupenci se schovávají za témata, kterými se zabývají některé neziskové organizace. Mluvil i o tom, že tito lidé zneužívají fenomén a aktivity neziskových organizací pro své aktuální politické ambice a cíle, jež s posláním těchto organizací nemají nic společného." Prezident podle svého mluvčího žádné neziskové organizace nekritizoval. Vystoupil pouze proti lidem, kteří se schovávají za jejich témata. Václav Klaus je sám členem některých neziskových organizací - vede například Centrum pro ekonomiku a politiku - a další podporuje. Podle Petra Hájka je za rozhořčením neziskových organizací pouze snaha o vlastní zviditelnění se.