Nikola Márová - mladá sólistka baletu Národního divadla v Praze
Ve druhé polovině března hostoval balet pražského Národního divadla v Itálii. Na scénách Teatro Communale Modena, Teatro Nuovo Bolzano a Teatro Pavia se úspěšně prezentoval výpravným romantickým baletem Alexandra Glazunova "Raymonda" v choreografii žijící legendy Jurije Grigoroviče. V titulní roli střídavě s Terezou Podařilovou vystupovala, a vysloužila si rovněž nadšené ovace italského publika, Nikola Márová. Této dvaadvacetileté sólistce se zcela nedávno dostalo doma významného ocenění, určeného nejlepšímu českému tanečnímu umělci v oboru klasického baletu. Slavnostnímu aktu v historické budově první české scény byla přítomna kolegyně Evelina Himalová.
Nikola Márová se stala v pořadí desátou laureátkou prestižní výroční ceny Ballet Flower Award udělované firmou Philip Morris. K titulu "Květ baletu" a symbolické sošce jí byl předán i šek na 250.000 korun. Jak tuto poctu prožívá, na to jsem se jí bezprostředně po obdržení ceny zeptala:
"Určitě mám moc velkou radost, a hlavně si toho moc vážím, protože balet je trošku nedoceněné povolání a těch ocenění přece jenom není tolik, takže je to pro mě moc důležité."
Ocenění Philip Morris Ballet Flower Award bylo poprvé uděleno ve Finsku v roce 1977. V České republice se udílí od roku 1993. Tanec patří mezi ta umělecká odvětví, kterým sponzorská podpora umožňuje vznik i prezentaci většiny děl. Do budoucna by v České republice tato podpora mohla být ohrožena, protože Poslanecká sněmovna koncem února schválila výrazné omezení tabákové reklamy i sponzoringu, který vede k propagaci tabákových výrobků. Pokud změnu podpoří i Senát, měly by z ulic a podchodů zmizet například billboardy s reklamou na cigarety. Zákon má nabýt účinnosti 1. července 2004. Poté by byla možná jen reklama ve specializovaných obchodech. Zástupci firmy, která uděluje baletní cenu, věří, že zákaz se týká jen tištěné reklamy, a rádi by mladé umělce sponzorovali nadále.
Márová, které byla letos udělena cena Ballet Flower Award, začala tančit v Národním divadle už v šesti letech, v baletní přípravce. Je absolventkou Taneční konzervatoře v Praze, členkou Baletu "zlaté kapličky nad Vltavou" je od roku 1999 a dva roky tančí sólové role. Diváci ji mohli vidět v poslední době v celkem asi sedmi baletech - v Labutím jezeru, Louskáčkovi, Malém panu Friedemanovi, v Oněginovi, Raymondě, v Amerikaně II a v představení Zpěvy země. Nejnověji na únorové premiéře nového kusu, v jejímž rámci byla slavnostně vyhlášena vítězkou 10. ročníku soutěže o nejlepšího baletního umělce České republiky. O výrazně komediálním, v Česku zatím neznámém díle, jsem si s Nikolou Márovou krátce povídala.
"Je to od Johna Cranka 'Zkrocení zlé ženy'. Nehraju v něm zlou ženu Kateřinu, hraju její hodnou sestru Bianku. Je to krásný balet, myslím, že je příjemný jak pro tanečníky, tak i pro publikum v hledišti. My už třeba máme na repertoáru 'Někdo to rád horké', což je také komediální balet, ale od Johna Cranka je to skutečně česká premiéra."
Dodám, že s baletním souborem pražského Národního divadla inscenaci připravovali Crankovi spolupracovníci, asistenti choreografie Jane Bourneová a Ivan Cavallari. V několika alternacích titulní role ztvárňují Alexander Katsapov, Filip Veverka, Lubor Kvaček, Tereza Podařilová, Zuzana Susová a Andrea Kramešová. Umělecký šéf stuttgartského baletu John Cranko byl jedním z největších choreografů 20. století. Byl duchovním otcem mnohých slavných choreografů. V 60. letech u něj tančil například slavný Čech Jiří Kylián, kterého právě Cranko přiměl, aby se věnoval choreografii.
