Ústavní soud minulý týden vnesl jasno do dvou sporů, které se od loňského roku točily kolem České národní banky. Blíže v reportáži Jaromíra Marka.
Česká národní banka
Prezident Václav Havel se na Ústavní soud obrátil s podnětem, aby posoudil, nakolik je novela zákona o České národní bance v souladu s Ústavou a žádal vyškrtnutí některých paragrafů. Především šlo o stanovení cilů centrální banky, nový zákon požadoval zabezpečení cenové stability, přestože Ústava používá širší termín stabilita měny. Prezident rovněž kritizoval ustanovení, podle kterého má členy bankovní rady navrhovat vláda a nikoli prezident a nesouhlasil ani s rozdělením rozpočtu banky na dvě části, z nichž jednu měli schvalovat poslanci. Novela zákona byla přijata sněmovnou až ve třetím čtení, poté je Senát zamítl a sněmovna opět defitivně schválila. Prezident Havel zákon vetoval a obrátil se na Ústavní soud. Podle jeho názoru je zákon omezuje nezávislot ústřední banky. S tímto názorem nesouhlasí místopředseda Senátu Zdeněk Vojíř. Patnáctičlenný senát Ústavního soudu však dal za pravdu prezidentu Havlovi a napadené části zákona zrušil. Motiv rozhodnutí vysvětluje soudce Vojtěch Cepl.
Václav Havel
Na Ústavní soud se prezident Havel obrátil letos už podruhé, v lednu soud vyhověl jeho námitkám vůči novelizovanému volebnímu zákonu. I tentokrát prezident nad parlamentem vyhrál. Jak sám prohlásil, hlavním důvodem k jeho aktivitě je pocit, že cituji, "parlament v čase opoziční smlouvy se stále častěji uchyluje k mocensky účelovým zákonům, které jdou často proti duchu Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod." Proto přijal rozhodnutí Ústavního soudu s uspokojením. Hlavním důvodem proč Ústavní soud uznal prezidentovy výhrary vůči novele zákona o České národní bance je jejich nesoulad s platnou Ústavou. To ostatně připustil i místopředseda Senátu za sociální demokracii Zdeněk Vojíř. Podle soudce Ústavního soudu Vojtěcha Cepla je takovétzo jednání zákonodárců neomluvitelné. Ústavní soud zároveň rozhodl i spor o způsobu jmenování guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu a viceguvernéra Luďka Niedermayera, které prezident jmenoval loni v listopadu. Vláda to označila za neplatné, protože považovala za nutné připojit k jmenování spolupodpis premiéra. Prezident tvrdil, že stačí pouze jeho podpis a jak uvedl před Ústavním soudem, je paradoxem, že proti jmenování Tůmy guvernérem a jeho prvního zástupce vláda protestovala, zatímco při uvedení do funkce jeho druhého zástupce, také bez podpisu premiéra, vláda nereagovala. Ústavní soud dal Podle rozhodnutí Ústavního soudu však tato kontrasignace premiérem není nezbytná. Soudce Vladimír Klokočka odůvodnil rozhodnutí i tím, že pokud by přijal interpretaci vlády, byly by zpochybněny i všechny předchozí jmenování šéfů cedulární banky.
