Jídlo, bydlení i energie. Česko zažívá nejvýraznější zdražování za posledních 23 let

Zboží i služby v Česku dál zdražují. Inflace se za leden dostala na 9,9 procenta, což je nejvíc za posledních 23 let. Zdražuje téměř všechno - potraviny, bydlení, energie, nemovitosti. Centrální banka se snaží inflaci stlačit dolů, zatím ale neúspěšně.

Za prudkým zvýšením inflace stojí zejména zdražování energií, pohonných hmot a potravin. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply v letošním prvním měsíci podle Českého statistického úřadu nejvíce od ledna 1993, a to o 4,4 procenta. I v tomto případě se na nárůstu cen podepsalo zdražení bydlení, elektřina proti prosinci zdražila o téměř 39 a zemní plyn o 31 procent.

Rostou nicméně ceny téměř všeho. Ekonom ČSOB Petr Dufek upozorňuje, že u některých položek ve srovnání s ostatními zeměmi až překvapivě rychle. „Zejména pokud jde o zdražování oblečení a obuvi, je Česko už řadu měsíců v Unii s obrovským náskokem v podstatě neslavným „premiantem“. A to přitom reálné prodeje oblečení a obuvi zůstávají hluboko pod předcovidovým normálem,“ uvedl.

Podle ekonomů bude růst inflace pokračovat a v dalších měsících překoná 10 procent. Růst cen energií ještě podle informací od dodavatelů bude totiž pokračovat.

„Ceníky se hodně měnily až začátkem letošního roku a odeznělo odpuštění DPH u energii,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Lednová inflace tak podle něj potvrzuje, že tuzemská ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998.

Také podle Dufka zůstane inflace vysoko minimálně po celou první polovinu roku.  „Už ta únorová bude dokonce dvouciferná. Pokles reálné kupní síly tak po dnes zveřejněném čísle nabírá konkrétní podoby.“

Pokles reálných příjmů

Jiří Rusnok|Foto: Jana Přinosilová, Český rozhlas

Česká národní banka čekala lednovou inflaci 9,4 procenta, tedy o půl procentního bodu nižší. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka se dá očekávat, že okolo deseti procent zůstane inflace i v následujících měsících. Očekává, že výrazněji by měla klesat nejpozději od července.

„Budeme tady mít letos něco, na co jsme nebyli zvyklí. To znamená pokles reálných příjmů. Nicméně měla by to být krátkodobá záležitost. Odeznít by měla zhruba na konci letošního roku,“ uvedl pro Český rozhlas.

V příštím roce by se inflace podleRusnoka měla vrátit na úroveň mezi dvěma až třemi procenty.

Sazby u hypotéky až 7 procent?

Na růst inflace na začátku února reagovala centrální banka zvýšením základní úrokové sazby. Ta je v současné době čtyři a půl procenta. U nových hypoték úroková sazba vzrostla v lednu na 3,4 procenta z prosincových tří procent. V průměru je tak nejvyšší za posledních devět let. Odborníci očekávají, že v polovině roku 2022 mohou úrokové sazby u hypoték dosáhnout k 6, možná i k 7 procentům.

„Důvodem bude stále rostoucí inflace, která v následujících měsících překročí 10 procent. ČNB predikuje snižování inflace v polovině letošního roku, to ale může být lichá představa. Více než desetiprocentní inflace se u nás může „zabydlet“ dost dobře na celý tento rok. V tomto případě může ČNB v březnu dále přistoupit k dalšímu zvyšování sazeb nad úroveň pěti procent. V tuto chvíli ale bankovní rada nemusí hlasovat již tak „jednoznačně“ jako doposud. Bude probíhat velká diskuze,“ uvedl Jakub Veverka, hlavní ekonom z realitního portálu s inzercí nemovitostí.

Růst úrokových sazeb, ale i zdražování nemovitostí, stojí také za poklesem zájmu o hypoteční úvěry. Jejich objem v lednu ve srovnání s loňským prosincem klesl o víc než čtvrtinu. Podle Jiřího Pácala z Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí víc Čechů teď nejspíš bude zůstávat dlouhodobě v pronájmu.

„Pořízení už bude znamenat poměrně výrazný náklad a zásah do hospodaření rodiny. Rostou nejen náklady na bydlení, ale i na užívání nemovitosti, rekonstrukce a opravy,“ uvedl.

Podle ekonomů se zájem o úvěry nejspíš propadne až o 50 procent.