Ekonomika roku 2022: růst cen potravin, energií, benzínu a hypoték. Kombinace, která dostala mnoho lidí do problémů
Inflace v jednu chvíli až 18 procent, vysoké ceny energií a benzínu, růst hypotečních úroků, vysoké ceny bytů. Tak by se dala charakterizovat česká ekonomika v roce 2022. Přicházel jeden problém za druhým. A vláda na ně musela reagovat.
Jak by charakterizoval letošní rok Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace?
"Určitě je letošní rok extrémně mimořádný. Naplnila se celá řada scénářů, které si před pár lety málokdo vůbec dokázal představit. Ekonomické potíže samozřejmě začaly už covidem. Od problému s pandemií jsme se dostali do energetické krize a inflace. Na letošní rok určitě budeme vzpomínat jako na rok obtížný, ale obávám se, že v mnoha ohledech ten rok, který nás čeká, nebude o moc jednodušší."
Inflace dosáhla až osmnácti procent
Inflace letos trhala rekordy. Češi byli po řadu let zvyklí na inflaci kolem dvou procent. Najednou začaly ceny v obchodech prudce stoupat. Například máslo se loni prodávalo kolem čtyřiceti korun, teď poskočilo k sedmdesáti korunám. Vláda při svém nástupu počítala s tím, že se ekonomika začne vzpamatovávat z covidu. Už byly vidět první známky oživení.
Pak však přišel 24. únor a válka na Ukrajině. Vláda musela hasit aktuální věci. Zajímavé je, že už v únoru, ještě před válkou, byla inflace devět procent. Meziroční růst spotřebitelských cen byl nejvyšší od července 1998.
"Česká ekonomika vstupovala do té pandemické krize relativně přehřátá, takže to byl jeden z důvodů, proč bylo jednodušší zvedat ceny, protože domácnosti na to relativně měly prostředky. Ale je potřeba si uvědomit, že válka na Ukrajině nezačala únorem, ale patrně ta příprava ze strany Ruska a dopad na energetickou situaci, začal už dříve. Pamatuji si, že už v létě 2021 se hovořilo o tom, že ceny energií jdou bezprecedentně nahoru. Tehdy nikdo úplně moc netušil, co přesně za tím je, ale z dnešního pohledu už je to jasné. Takže tu inflaci táhly nahoru problémy v ekonomice po covidu, to znamená problémy v těch dodavatelských vztazích. Najednou poptávka po covidu výrazně vzrostla, nabídka nebyla schopná reagovat, byla ještě zasažená covidem, takže to je jeden důvod.
Druhý důvod je problém na trhu s energiemi, který začal už před únorem 2022. Byl určitě spojený s tou přípravou na válku. Bohužel ta energetická situace nebo růst cen energií nás samozřejmě zasahuje extrémně, protože energie je důležitý vstup v řadě firem. Nejde se z toho jednoduše dostat. Pokud ten nárůst toho klíčového vstupu zaznamenává celá ekonomika plošně, tak tomu nejde úplně jednoduše utéct. Takže ten růst cen je samozřejmě do velké míry tažen energetickou krizi. I kdyby nepřišla válka na Ukrajině, tak díky těm poruchám v ekonomice spojených s covidem bychom čelili vyšší inflaci, ale asi bychom se nebavili o tom, že tady máme nejvyšší inflaci za posledních několik desítek let."
Nejvyšší inflace byla v září, kdy dosáhla 18 procent. V listopadu se snížila na 16 procent.
Energie zdražily několikanásobně. Vláda zastropovala ceny
České domácnosti začaly letos drtit i ceny energií. Problémy už má i střední třída. Společnost Pražská energetika (PRE) už v únoru oznámila, že zdraží od 1. dubna elektřinu v průměru o 25 procent a v květnu plyn v průměru o 30 procent. Zdražování poté oznámila ještě několikrát, zdražovaly i další energetické firmy. V srpnu dokonce cena elektřiny na burze v Praze na následující rok přesáhla 1000 eur (zhruba 24.600 za megawatthodinu).
Vláda schválila úsporný tarif, dlouho však odmítala zastropovat ceny. Nakonec to udělala a zastropovala pro domácnosti a živnostníky silovou elektřinu na maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Od ledna se pomoc rozšíří i na velké firmy.
"To zastropování, ačkoli se tomu vláda na začátku bránila, bude pořád znamenat násobný nárůst těch energií, a to jak v případě elektřiny, tak v případě plynu. A je potřeba říci, že řada domácností ještě v letošním roce měla ty kontrakty zafixované, to znamená, že vlastně stále nečelila tomu výraznému růstu cen energií. Ale to se v příštím roce určitě změní. Většina těch fixních kontraktů, které třeba domácnosti uzavřely ještě před válkou na Ukrajině nebo v průběhu roku 2021, tak příštím roce už budou ukončeny. A to znamená, že většina domácností bude čelit těm současným vysokým cenám, které ačkoli jsou zastropovány, tak pořád budou několikanásobné oproti tomu, na co byli zvyklí. Takže i z toho důvodu si myslím, že rok 23 bude ještě v mnoha ohledech možná i komplikovanější než to, co jsme zažili v tom letošním roce," připomněl Jakub Seidler.
Sněmovna schválila mimořádnou daň pro energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Daň má platit po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Česko muselo nahradit ruský plyn, vzhůru vystřelily ceny benzínu a nafty
Vláda také řešila situaci, jak nahradit ruský plyn. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) na podzim oznámil, že české zásobníky plynu jsou naplněny z 99 procent. Česko si také pronajalo část kapacity v terminálu na zkapalněný plyn v Nizozemsku. Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že Česko bude moci být nejpozději od roku 2025 úplně nezávislé na ruském ropovodu Družba.
Během roku se také začaly zvedat ceny benzínu a nafty. Benzín stál skoro 50 korun za litr. V březnu ministerstvo financí oznámilo, že bude plošně kontrolovat čerpací stanice kvůli maržím za paliva, a sněmovna schválila balík zákonů, který měl vysokým cenám předcházet. Dnes už ceny o něco spadly a pohybují se kolem čtyřiceti korun. Přibližují se tak hodnotám, kterých dosahovaly před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.
Hypotéky ze dvou na více než šest procent
Zdražování se letos nevyhnuly ani hypotéky. Není to tak dávno, kdy byly úroky pod dvěma procenty. A lidé si mohli brát hypotéku na sto procent hodnoty nemovitosti. Dnes musí mít naspořeno 20 procent a úroky přesahují šest procent. Mnohým lidem, kterým skončila fixace, se splátky zvýšily o několik tisíc. To vše v kombinaci s ostatním zdražováním. Byty se tak pro mnoho lidí, zvláště ve velkých městech, stávají nedostupnými.
"Hypotéku si v průměru spíše berou domácnosti s vyššími příjmy. Samozřejmě nejrizikovější nebo nejzranitelnější jsou domácnosti, které si vzaly poměrně vysokou hypotéku letech 2016 až 2018, kdy úrokové sazby byly extrémně nízké. To znamená, že byli schopni si vzít poměrně vysokou hypotéku, která ještě v tuto chvíli je stále vysoká. To znamená, že nebyla dostatečně splacená. Když si někdo vzal hypotéku před 15 lety, jednak úroky byly podstatně nižší, jednak od té doby už i výrazně splatil, takže asi to nelze paušalizovat. Kdokoli s hypotékou je v tuto chvíli extrémně ohrožený. Je tam celá řada domácností, kde ta zůstatková hodnota hypotéky už třeba není tak vysoká, ale určitě je tam celá řada domácností, které se do potíží budou dostávat, ačkoli mají určitý polštář, kdy za posledních několik let poměrně solidně rostly mzdy, takže se jim trošku zvýšila ta příjmová situace. Na druhou stranu bohužel ve spojitosti s tou energetickou krizí a tím růstem cen energií plošně a růstem inflace, ta kombinace samozřejmě některé domácnosti do potíží dostane."
Zatím však podle Jakuba Seidlera lidé, alespoň podle statistik, potíže se splácením nemají.
"Zatím v těch oficiálních statistikách, které tuzemské banky reportují do ČNB, není vidět, že by narůstal problém se splácením těch hypoték. Stále se ten podíl tzv. nesplácených nebo špatných úvěrů mírně snižuje, ale je potřeba říci, že tento ukazatel vždy reaguje s nějakým zpožděním a pokud ty ekonomické potíže budou přetrvávat delší dobu, tak určitě se řada domácností do těch problémů dostane. Ten vývoj na hypotečním trhu v souvislosti s růstem úrokových sazeb samozřejmě zaznamenal bezprecedentní změnu. Hypoteční trh de facto zamrzl a nezdá se, že by se v těch následujících měsících i v roce 2023 něco mohlo změnit natolik, abychom tam zaznamenali nějakou pozitivnější změnu."
Drahé byty - lidé vyčkávají
Zdá se, že i ceny bytů jsou dolů, i když jen mírně. Na internetových serverech se ceny snížily o nějakých 700 tisíc. Zdá se, že lidé vyčkávají.
"Myslím si, že ano, že v tuto chvíli už začal fungovat trochu efekt toho vyčkávání. Prodávající v tuto chvíli nejsou ochotní tolik slevovat a zároveň ti kupující mají představu o tom, že by ceny měly jít dolů citelněji, takže se asi v tuto chvíli dostaneme do takové situace, kdy trh bude spíše nějakou dobu také zamrznutý," prohlásil Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Vláda na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila 177 miliard korun. Česko vstoupí do roku 2023 se státním rozpočtem se schodkem 295 miliard korun.
