Kutná Hora - první část
V dnešní rubrice zamíříme do Kutné Hory a protože toto město má turistům co nabídnout i my vám nabídneme miniseriál. Dnes v první části, zamíříme do dávné historie. Slovo má Zdeňka Kuchyňová.
Kutná Hora je starobylé město, známé především středověkou těžbou stříbra. Spisovatel a humorista Švandrlík se do ní přímo zamiloval a uvažoval o vydání kutnohorských pověstí, kterých je nepřeberné množství a my vám některé z nich ve třech pokračováních nabídneme. Ale nejdříve začneme pradávnou historií města. Vydáme se do kuntohorské čtvrti Sedlec kam, jak uvedla průvodkyně Zuzana Kocourková, pozval ve 12. století šlechtic Jan z Cimburka 12 mnichů nově vznikajícího řádu cisterciáků. 12 mnichů jako 12 apoštolů a daroval jim pozemky zhruba 10 vesnic včetně území dnešní Kutné Hory.
"Dodnes se neví přesně, proč sem mniši přišli. Jestli už věděli o těch stříbrných nálezech, a nebo jestli byl jejich výběr spíše náhodný a přišli sem kvůli těm pozemkům. Historici se kloní k té druhé verzi. Proč? Protože mniši ačkoliv vlastnili takové pozemky a ačkoliv byli velice pracovití, tak klášter až do století 13., které bylo zlomovým pro význam Kutné Hory, tak klášter více méně živořil. Teprve až po bohatých nálezech stříbra v roce 1260 klášter velice zbohatl. Oni pronajímali ve městě pozemky různým těžařským společnostem a z toho jim potom plynuly obrovské zisky."
Na přelomu 13. a 14. století si mniši postavili v Sedlci nádhernou katedrálu, která neměla v Čechách obdoby. Její největší rozkvět nastal za opata, který se jmenoval Heidnreit. Byl to blízký přítel krále Václava II. a dokonce se v této katedrále ujednávaly i sňatkové podmínky mezi Eliškou Přemyslovnou a Janem Lucemburským. Pohroma přišla během husitských válek. Husité povraždili 500 mnichů a klášter vydrancovali. Částečně lehla popelem i katedrála, i když podle pověsti se Žižka rozhodl katedrálu ušetřit.
"Nějaký vojín, pravděpodobně chtivý peněz, a nebo nějaký kariérista už tenkrát se chtěl asi zavděčit a tak přes to Žižkovo varování tu katedrálu podpálil. Já nevím, co od toho očekával, jestli nějakou sumu. A Žižka se velice rozlítil, prohlásil, že toho, kdo podpálil odmění tak, aby měl stříbra už do konce života dost. Takže vojín se radostně přihlásil, myslel si, jak si polepší, no a Žižka se s ním moc nepáral, on to stříbro roztavil v kotli a ten rozžhavený kov mu nalil do hrdla, či-li opravdu měl stříbra až nadosmrti dost."
"Kat, který měl udržovat katedrálu, aby na ní ptáci nedělali škodu, tak sem přišel a střílel ptáky na štítu katedrály, ale nepovedená střela se odrazila, uloupl se kousek omítky a najednou se na slunci něco zatřpytilo. A tím byla po dvou stech letech ukrývání - pravděpodobně před husity - nalezena a znova vytažena na světlo krásná gotická monstrance, která byla zhotovena z kusu ryzího stříbra, váží 4,5 kilogramu, měří kolem metru, je silně galvanicky pozlacená a uvádí se, že pro svou krásu vůbec nemá v Čechách obdoby. Ona je totiž typicky gotického věžičkovitého až filigránského zpracování, kdežto ty pozdější monstrance, ty už byly všechny kulaté, jakoby paprsčité."
"Tím se stal hřbitov vlastně součástí Svaté země a pro tuto svoji zázračnou pověst přitahoval řady poutníků, kteří zde chtěli spočinout. On ten hřbitov měl takovou pověst, že tělo spravedlivě zesnulého zde do 24 hodin zetlí tak jako kdyby v zemi bylo uloženo už řady let. Tento hřbitov je zlomek toho původního hřbitova. Ten měřil až 3,5 hektaru. Pohřbívalo se zde nejen z Kutné Hory a z okolí, ale z českých a moravských zemí a dokonce i z Polska, z Belgie a z Bavor."
Na hřitově stojí kaple, jejíž zvláštostí je, že je dvoupatrová. Horní patro, které je nyní v rekonstrukci, znázorňuje život, je prosklenné a světlé. Spodní znázorňuje smrt. Právě kolem kaple byly totiž po husitských válkách, kdy byla část hřbitova zrušena, kosti naskládány.
Působilo to ale všelijak a tak už kolem roku 1511 poloslepý mnich ty kosti urovnal zde do spodní části této kaple do šesti velkých pyramid kostí a potom se vlastně dlouhou dobu nic nedělo.
"Ty kosti jsou tam na sebe volně naskládány a jedna z těch pyramid obsahuje 10 tisíc kostí. Památkáři se bojí do toho zasáhnout, protože nikdo si neumí udělat představu, co by to vlastně udělalo a jak to vevnitř vypadá, je to tedy hrozná představa."
I když bude první patro místní kaple působit daleko optimističtěji, turisté, podle zkušeností průvodců, dají zřejmě přednost ponurému a trochu strašidelnému přízemí. Dnes se s Kutnou Horou rozloučíme. Za týden v naší cestě staletími trochu pokročíme a navštívíme další zajímavosti. Možná vás zaujmou i pověsti o Meluzíně, zvonu zvaném Ptáček, či proradné dceři, která vydala nepřátelům klíče od města.
