Novela památkového zákona
Česká vláda přijala dlouho očekávaný nový památkový zákon, který vychází vstříc vlastníkům památek a přibližuje naši legislativu normám Evropské unie. Památkáři však mají k návrhu zákona řadu závažných výhrad. Více informací již má Milena Štráfeldová.
Podle svých autorů zákon představuje novou ucelenou právní úpravu památkové péče, která dvanáct let po listopadu reaguje na společenské a ekonomické změny v zemi. Ministr kultury Pavel Dostál, který zákon prosadil ve vládě, k němu dále uvedl:
"Zákon tedy vytváří kvalitativně nové podmínky pro účinnější ochranu památkového fondu a současně pro posílení právní jistoty vlastníků a dalších subjektů v oblasti památkové péče."
Nový zákon zavádí řadu novinek. Zřizuje například samostatnou památkářskou inspekci s rozsáhlejšími pravomocemi. Výkon státní správy v oblasti památek bude mít nový Národní památkový ústav s pracovišti ve všech regionech, který by měl zajistit jednotné posuzování památek. Nový zákon zahrnuje nejen kulturní památky, ale i památková území a také archeologické nálezy. Nově podle ministra Dostála chrání i památná místa:"Zavádí se zcela nová kategorie ochrany, takzvané památné místo, což umožní obcím lépe chránit místní kulturní dědictví."
Právě k některým novým ustavením zákona však mají výhrady památkáři i zástupci regionální správy. Stěžují si například na přílišnou centralizaci v rozhodování o památkách. Největší výhrada se však týká vyplácení státních příspěvků vlastníkům památek. Tyto příspěvky, jak vysvětlila Dagmar Sedláková ze Státního ústavu ochrany památek, totiž budou podle nového zákona povinné:
"Paragrafové znění zákona se zcela odklonilo od věcného záměru a zatěžuje státní rozpočet tak nepřiměřeným způsobem, že se obáváme, aby ten zákon vůbec mohl fungovat, že vznikne tlak na to, aby se výrazně snížil počet památek. Ten zákon totiž zavádí povinné příspěvky vlastníkům kulturních památek, což nikde na světě není. Žádná, ani ta nejbohatší země si něco takového nemůže dovolit."
Tlak na snižování počtu památek by se podle památkářů mohl dotýkat nejen stávajících 40 tisíc již prohlášených památek, ale především památkových hodnot, které zatím za kulturní památku prohlášeny nebyly. Jen v sousedním Bavorsku, které je s Českou republikou v tomto ohledu srovnatelné, přitom existuje na sto tisíc památek chráněných státem.