O azyl v Česku žádá rekordní počet lidí

Ještě nikdy nebylo v České republice tolik žadatelů o azyl jako je v současné době. Od začátku roku do poloviny srpna úředníci zaevidovali přes 11 400 žádostí. Pokračuje Kateřina Brezovská.

Pro srovnání uveďme, že za celý loňský rok požádalo o azyl v ČR zhruba 8 800 cizinců - letos se na tento počet dostali běženci už v průběhu července. České republice tak nyní patří nezvyklé osmé místo v počtu cizinců žádajících o azyl. Pokračuje ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman:

"Před námi jsou tradiční cíle běženců, tedy země jako je Británie či Německo. Ale kdo je za námi - to jsou jiné tradiční země, například letos jsme překonali Švédsko."

Jak dále uvedl ředitel Tomáš Haišman za nebývalý nárůst žadatelů o azyl v České republice může stávající legislativa, která jim například umožňuje během čekání na výrok státních úředníků legálně pracovat. Nahrává jim také například možnost pobývat po dobu azylového řízení mimo uprchlické tábory a požadovat přitom příspěvek na bydlení.

"A tak se prostě stalo, že azylová procedura - a ono se to do jisté míry i čekalo - tedy, že se azylová procedura stala tím způsobem legalizace pobytu, který je nejjednodušší."

Podle toho se také změnila struktura žadatelů o azyl. Zatímco dříve se v České republice uchylovali lidé před politickým či náboženským pronásledováním ve své zemi, zejména z Afghánistánu, Srí Lanky či Indie, letos ve statistikách převažují běženci z Ukrajiny, Moldávie, Rumunska a Vietnamu, kteří spíše než z politických důvodů ze své rodné země utíkají za obživou. Česká republika přitom vyhoví pouze procentu a půl žadatelů. To je podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Pavla Tychtla málo.

"Míra udílení azylu v České republice by se dalo říct, že je skandálně nízká. Když vezmete celoevropský průměr, tak těžko by jste mohli argumentovat tím, že zrovna Česká republika má uprchlíky, kteří si nezaslouží azyl."

Jak vyplývá z údajů Mezinárodní organizace pro migraci, například Velká Británie uděluje azyl v deseti procentech případů.

Tomáš Heišman z ministerstva vnitra ale upozorňuje, že Česká republika si narozdíl od některých jiných zemí dopředu nedává žádné podmínky pro požádání o azyl. Procento úspěšnosti je proto z většího počtu nižší.

"Kdo přijde a požádá o azyl, ten je považován za žadatele, což ani v jedné z těch zemí není tak doslovně aplikováno. Takže například Německo do azylové procedury nevpustí nikoho komu prokáží, že mohl požádat v České republice, v Polsku nebo v zemích, které oni považují v této souvislosti za bezpečné z hlediska průchodu."

Ministerstvo vnitra nyní vypracovalo novelu azylového zákona. Ta by měla zastavit příval žadatelů, kteří český azylový systém zneužívají. Nemohli by například první rok pracovat. Kromě toho by úředníci mohli ekonomické běžence poslat zpět hned po příletu. Parlament bude o novele jednat v září.