Český rozhlas přenáší hnízdění vzácného sokola stěhovavého přímým přenosem na internetu
Nyní zamíříme na věž Týnského chrámu - nepůjdeme však obdivovat tuto historickou památku. Svoje hnízdo si zde vybudoval vzácný sokol stěhovavý. A podívat se na něj může každý, kdo má přístup k internetu. Český rozhlas totiž hnízdění tohoto páru přenáší přímým přenosem. Jedna kamera je umístěna přímo v hnízdě a díky infačervenému přisvětlování je aktivní i v noci. Druhá zabírá interiér věžičky a vchod do hnízda. Na projektu se podílí Miroslav Bobek, kterého si pozvala k mikrofonu Zdeňka Kuchyňová.
Zdeňka Kuchyňová: Jak jste se vůbec dozvěděli o tom, že sokol hnízdí na Týnské vězi, to vás o tom, někdo informoval, nebo tam hnízdí často?
M. Bobek: "První pokus o hnízdění byl už v roce 1995 a opravdu se to tehdy ornitologové dozvěděli náhodou. První úspěšné hnízdění tam bylo v roce 1996 a od té doby s větším či menším úspěchem tam sokoli vyvádějí mláďata. My víme, že samička, kterou jsme pojmenovali Týna, je původem z německa, ze skalního hnízda v Českosaském Švýcarsku a sameček jak se zdá, pochází z jednoho z těch předchozích hnízdění v Praze."
ZK: Původně, jak jsme viděli na internetu, tak tam byly čtyři vajíčka, pak dvě znizely, teď zmizelo i to další. Je tam jenom jedno vajíčko, vidíte to nadějně?
M. Bobek: "Tak, nám je jasné, že budeme muset něco s tím hnízděním udělat. To znamená, buď tam přidat vajíčka sokolů nebo potom malá mláďata ze zajetí, tedy z odchovů a nebo třeba překlenout nějaké období tím, že tam budou poštolčí vajíčka. Každopádně to hnízdění chceme zachránit a to ze dvou důvodů. Jednak jde o to, že ti sokoli, když budou neúspěšni při tomto hnízdění, tak je velmi pravděpodobné, že už se o něj znovu nepokusí, či-li tím by Praha mohla o své sokoly přijít. A za druhé, samozřejmě je snaha posilovat tu malou českou populaci sokolů stěhovavých a je jednodušší podstrčit mláďata do hnízda, než je potom složitě přivykat životu na svobodě."
ZK: Jak si ornitologové vysvětlují zmizení těch vajíček?
M. Bobek: "V zásadě já vidím dvě pravděpodobné možnosti, proč k tomu došlo. Jedna je, že ta vajíčka, protože sokol je na vrcholu potravní pyramidy a v jeho těle se kumuluje řada cizorodých látek, takže ta vajíčka byla příliš kontaminována, v důsledku toho měla slabé skořápky a vlastně praskla. Pak je druhá varianta, kterou je třeba vysvětlit obšírněji. Vlastně většinu času by na těch vajíčkách měla sedět samička a sameček by ji měl občas střídat, ale především jí přinášet potravu. To jak se zdá, se tady neděje dostatečně. Ten sameček příliš Týnu nezásobuje potravou a proto mohlo dojít k tomu - navíc ještě vzhledem ke špatnému počasí, vzhledem k tomu, že ta samička byla zraněna nárazem do elektrického vedení a má pochroumané křídlo - tak může mít nedostatek potravy a vlastně třeba sama tu snůšku redukovala. Ale opravdu, jak říkám, jsou to spíš spekulace."
ZK: A víte kolik je u nás sokolů stěhovavých, jaká je ta populace? M. Bobek: "Svého času sokoli od nás úplně vymizeli. V současnosti u nás hnízdí tak deset až dvanáct párů ročně, z nich ale jenom dva ve městech. Jeden v Praze a druhý v Plzni."
Hnízdění sokolů stěhovavých můžete sledovat na strance http://www-ext.rozhlas.cz/sokoli/portal/
