Zahraniční tisk obviňuje kvůli pomlázce obyvatele ČR z násilí na ženách
Velikonoční pondělí přineslo opět jeden z nejkrásnějších svátků v roce. Takové je aspoň převažující veřejné mínění v České republice. V zahraničí to ale mohou vidět jinak. "Muži po celé České republice dnes bijí veřejně ženy, aniž by se museli bát zatčení nebo trestního stíhání," napsal v pondělí britský deník The Independent. "Je tomu tak proto, že dodržují jednu z bizarnějších a kontroverznějších evropských tradic: velikonoční bití žen." Jak vnímají českou tradici odborníci, zjišťoval Vilém Faltýnek.
Hlasy ze zahraničí ukazují, že ani v rámci Evropy nemusí být vzájemná jinakost vždy zcela pochopena. Dokladem jsou reakce na českou tradici velikonoční pomlázky, chápanou jako bití. Oslovil jsem kolegyně ze zahraničních redakcí Radia Praha, aby mi potvrdily nebo vyvrátily, jestli lze velikonoční vyšlehání považovat za urážku ženy.
"Řekla bych, že to ženy ponižuje, ale na druhé straně jde zkrátka o tradici a je možné se při ní účastnit společné hry," řekla mi kolegyně z německé redakce Lena Knöpler. Naopak kolegyně z anglické redakce Dita Asiedu tvrdí: "Já jsem z Afriky a tam jsem zažila o mnoho víc věcí, které ženu ponižují, takže když se na to podívám takhle, řekla bych, že ne. V pondělí jsem dostala pořádně nařezáno a docela to bolelo, ale jediné, co mi na tom teda fakt vadilo, bylo, že jsem nic nedostala."
Podle PhDr. Věry Frolcové z Etnologického ústavu Akademie věd v Brně nejde o bití jako trest. Odkazuje na jazykovědné výzkumy, že "pomlázeti se" znamená stát se mladším prostřednictvím "omládu", neboli zeleného prutu, nové ratolesti.
"Ona je požehnána zelenou ratolestí podle staré kulturní tradice, je poctěna tím, že do ní přichází ta mladá jarní síla, a tím je poctěna. Ona je poctěna podruhé, protože ju navštívil chlapec, mládenec nebo muž, a tím jí dal najevo, že za to stojí."
Naopak Michaela Marksová-Tominová z Centra pro gender studies se obává, že pomlázka může mít podíl na veřejné toleranci k násilí na ženách.
"Věřím, že tohle tu může podvědomě působit na hodně lidí. Aniž to vědí, může to v nich někdy v budoucnosti vyvolat mnohem větší toleranci k problematice domácího násilí."
Jak ale poznamenala, detailní psychologicko sociologická studie na toto téma zatím u nás bohužel nebyla vypracována. A zahraniční kritika? "Braňme své zvyky argunmenty," píše Martin Komárek v Mladé frontě Dnes. "Ti, kteří kritizují naši nevinnou hru, si navlékají v listopadu na hlavu vydlabané tykve a straší jimi malé děti." Podle doktorky Frolcové navíc nejde o zvyk specificky český, ale najdeme ho i u našich středoevropských sousedů.
