Sobotka

V dnešní rubrice se vydáme do Českého ráje a navštívíme město Sobotku, kterou proslavili například spisovatel Fráňa Šrámek či malíř Václav Špála. Slovo má Zdeňka Kuchyňová.

Sobotka

Své jméno odvozuje Sobotka pravděpodobně od staroslovanských slavností tzv. "sobůtek", při nichž se na kopci nad městem pálily ohně. Sobotka byla největší středověkou osadou kosteckého panství, které se rozprostíralo okolo dodnes zachovaného hradu Kost. O to, že byla na konci 15. století povýšena na město se zasadil Jan ze Šelnberka, nejvyšší kancléř království českého. Ten tu postavil nový kostelík, který vybavil přes jeden metr vysokou stříbrnou monstrancí, Jak uvedl historik Karel Samšiňák, za Černínů ve třicetileté válce, byla ukradena.

Sobotka, foto: CzechTourism

"Tehdy 18. června 1639 vnikl švédský kornet do kostela, šel přímo do sklepa, kde vzal monstranci, nákladným a mistrovským dílem udělanou a odvezl ji sebou směrem k Mladé Boleslavi. Purkrabí na Kosti se s několika dalšími statečnými vydal za nimi. Mezitím kornet zjistil, že je hledán, tak se s monstrancí vracel."

A tak ačkoliv to byl vlastně zloděj, sobotečtí měli takovou radost, že mu za návrat městského klenotu vyplatili 25 dukátů. Monstrance pak byla ohrožena ještě jednou.

"Při válkách Napoleonských došlo v roce 1807 k rekvírování kostelního zlata a stříbra. Monstrance propadla eráru, ale sobotecké dámy složily sumu 372 zlatých, na které byla monstrance oceněna. Složily to ve svých špercích a klenotech a tak monstranci zachránily pro město."

Později vládl na panství známý barokní kavalír, hrabě Jan Humprecht Černín z Chudenic, který patřil k nejbohatším příslušníkům české pobělohorské šlechty. Mimochodem dal budovat i Černínský palác na Hradčanech. Nedaleko Sobotky pak postavil nový zámek. Původně se měl jmenovat Humprechtsberg, ale lidé si dlouhé jméno zkrátili na Humprecht. Architektura tohoto sídla je ojedinělá, zámek tvoří dva do sebe zasunuté válce. Uvnitř jsou nad sebou dva sály a kolem leží jednotlivé komnaty. Roku 1668 se strhla bouřka a blesk zámek zapálil. Později byl přestavěn do dnešní podoby a jeho vrcholku dlouho vévodil dvojitý kříž. Dnes ho tam však návštěvníci nenajdou.

Kost, foto: Wikimedia Commons / volné dílo

"Půlměsíc, který je dnes na vrcholu se dostal na střechu počátkem 19. století. Tehdejším církevních kruhům prý vadil kříž na civilní stavbě a tak tehdejší sobotecký děkan vymyslel tureckou legendu."

Jak dodal Milan Samšiňák, prý na památku toho, že zakladatel zámku byl vězněn v Turecku v podobné věži. To však nebyla pravda - hrabě Humprecht nikdy v Turecku nebyl. V tureckém vězení však skončil předek pozdějších majitelů zámku Václav Netolický, který se jako panoš zúčastnil koncem 16. století mise do Turecka. Když sultán zjistil, že jejím posláním je i špionáž, dal celou výpravu za krutých podmínek uvěznit. Václav Netolický, zvaný Tureček, pak o tom napsal knihu. Jak je vidět, v 19. století si trošku pomíchali šlechtické rody a události, nicméně střechu zámku zdobí od té doby turecký půlměsíc.

V Sobotce jsou i další zajímavé stavby, například divadlo, kde se hraje nepřetržitě od roku 1852 a jehož výzdobu dělal Josef Mánes. Mnoho pozoruhodných budov se tu postavilo i začátkem 20. století, například městská spořitelna, v jejíž hale visí obraz hradu Kosti od zdejšího rodáka Václava Špály. Jak říká Ivan Kafka, z Klubu přátel města Sobotky, obrazy tohoto českého malíře jsou prakticky ve všech světových galeriích.

Humprecht, foto: CzechTourism

"Bohužel v poslední době je poměrně málo vystavován v naší zemi. Jedna z jeho posledních výstav byla v roce1960 v Sobotce, pak ještě v galerii v Jičíně v roce 1985 a od té doby bohužel jeho věci jsou spíše v depozitářích v našich galeriích. Město Sobotka cítí velikou chybu v tom, že za léta kdy ho považujeme za jednu z největších soboteckých osobností, tak za ta léta jsme nedokázali v Sobotce ani pamětní desku ani pomník tomuto velikému výtvarnému umělci, postavit."

To se však město Sobotka rozhodlo změnit. Ke spolupráci přizvalo profesora Vladimíra Preclíka, jednoho z největších současných sochařů, který vytvořil Špálovu bustu, která bude umístněna před městským úřadem v Sobotce. Zároveň se město rozhodlo uspořádat i pětidenní unikátní výstavu třiceti originálů z děl Václava Špály, přičemž řadu z nich lidé dosud neviděli. Netradičním způsobem je řešen i katalog. Jak říká Ivan Kafka, nebude takový, který by jste jen vložili do knihovny a zapomněli na něj.

"Budou tam umístěny reprodukce některých Špálových obrazů. Šest reprodukcí v kvalitě, že si je můžete dát za paspartu a použít na výzdobu vašich příbytků."

Dalšího slavného rodáka připomíná dodnes festival "Šrámkova Sobotka". Fráňa Šrámek jezdil do Sobotky pravidelně k mamince na prázdniny a vedl tu studentské divadlo. Festival, pořádaný na jeho počest, je zaměřen na mateřštinu a poezii. Jak uvedla Dana Vejnárková, letos se na přelomu června a července bude konat už 46. ročník.

"Každý ten ročník má jiné tématické zaměření a ten letošní bude mít téma "žena dělá slovo, slovo dělá ženu". Je věnován 50. výročí úmrtí a 127. výročí narození Fráni Šrámka a 140. výročí úmrtí Boženy Němcové a samozřejmě ženské literatuře, literatuře pro ženy, o ženách, inspirované ženami a ženskými autorkami."

A po kulturním zážitku se turisté mohou vydat do okolí Sobotky - najdou zde skalní město, moře lesů a daleké rozhledy po Čechách.