Zpolitizované maturity
Zkoušku z dospělosti skládá v těchto dnech téměř 80 tisíc studentů čtvrtých ročníků středních škol. Maturita ale v uplynulých letech podle mínění odborníků i v očích veřejnosti hodně zdevalvovala. Obrat měly přinést státní maturity, které obsahovala vládní reforma školského systému. Tu však poslanci minulý měsíc smetli ze stolu. Znamená to, jak uvádí Zdeněk Vališ, že ti studenti, kteří jsou nyní v prvních ročnících, si s novými maturitami asi nemusí dělat starosti.
Maturitní vysvědčení dnes není zárukou, že jeho držitelé mají srovnatelné základní vědomosti. Není důvěryhodnou informací, že ovládají určité základní věci. Letos se v Česku maturuje na středních školách z více než dvou tisíc předmětů, což je zřejmě světová rarita. Počet maturitních oborů se v zahraničí pohybuje podle odborníků v rozmezí od několika desítek po stovky. Česká realita je prý důsledkem bezbřehé liberalizace v 90. letech, kdy se neúměrně rozšířilo množství oborů, z nichž je možné maturovat.
Se vstupem do Evropské unie a s volným pohybem pracovních sil ale budou absolventi středních škol potřebovat vysvědčení, se kterým se mohou prokázat a uplatnit i jinde. Mezi odborníky a většinou politiků panuje víceméně shoda, že jestliže stát dnes nemluví do toho, kdo střední školy zřizuje a co na nich učí, měl by alespoň pohlídat kvalitu absolventů, garantovat úroveň maturit. A právě k tomu směřovala reforma maturitní zkoušky, která se začala připravovat na ministerstvu školství před dvěma roky. Jednak by zkoušku tvořila vedle části stanovené školou také písemná státní část, povinná pro všechny střední školy. Jednak ministerstvo usilovalo o menší roztříštěnost maturitních oborů. Těch by nemělo být víc než tři stovky.
V uplynulých dvou letech se o pojetí maturit hojně diskutovalo mezi odborníky i v laické veřejnosti. Bylo přitom zjevné, že různorodé školy se na reformě nikdy zcela neshodnou. A rozpory se přenášely i mezi politiky. Nejkonzervativnější postoj zaujaly přirozeně středné odborné školy a odborná učiliště. Ty by byly v případě navržené maturitní reformy nuceny věnovat se mnohem více než nyní výuce cizích jazyků, stejně jako občanské gramotnosti studentů. Právě úroveň takového studia bývá na těchto typech škol hodně mizerná. Představa ministerstva školství vyhovovala naopak spíše gymnáziím. Plně ji podporovaly i vysoké školy, které si každoročně stěžují na obrovské rozdíly v úrovni absolventů středních škol. Proto dnes také maturitní vysvědčení při přijímání na vysoké školy nehraje žádnou roli.
Vláda ale svou bitvu o školskou reformu prohrála. A není tajemstvím, že důvodem k definitivnímu smetení jejího návrhu ze stolu po měsících vyjednávání, vracení a úprav byly výhradně politické hrátky. Zcela bez obalu to vyjádřil poslanec ODS Marek Benda, když řekl, že nejde o to, zda je zákon dobrý nebo špatný, ale proč by měla pravice teď před volbami socanské vládě dovolit, aby ji zákon prošel. Nové maturity měly být zavedeny v roce 2004. Minimální časový odstup dvou let je nutný k tomu, aby se školy i maturanti mohli řádně připravit na nové podmínky. Letošní prvňáčci na středních školách tedy mohou být klidní. Jich se náročnější požadavky týkat nebudou. A politici opět prokázali, že je jim bližší momentální stranický zájem než ten celospolečenský.
