Vojáci NATO ve vojenském prostoru Březina
Ve vojenském prostoru Březina poblíž Vyškova na Moravě budou armády NATO zkoušet chemické bojové látky. Články s podobnými titulky plnily strany novin před několika málo týdny. Aby armáda uklidnila vyděšené občany, umožnila minulý týden starostům okolních obcí a novinářům prohlédnout si speciální chemické pracoviště a seznámit se s jeho provozem.
"Tento plot tvoří ochranné pásmo, asi 300 metrů. Sem už musí jít vojáci v ochranných oděvech a maskách. Když se cvičí, musí vlát červená vlajka, jako při střelbách."
Říká velící důstojník a dává pokyn k otevření prostoru. Na konci úzkého údolí ze všech stran obklopeného lesy je betonová plocha částečně krytá přístřeškem. Stranou stojí patrová budova velína. Na ploše se pohybuje několik vojáků v protichemických ochranných oděvech a maskách. Právě se zde připravuje chemická jednotka z Bechyně, která zanedlouho odjede na vojenskou misi do Kuvajtu.
Pipetou, na pěticentimetrové čtverečky asfaltu, betonu, dřeva či nátěru, nanáší armádní chemický specialista neznámou látku. Vojáci testují o jakou látku se jedná, učí se jak dekontaminovat člověka i armádní techniku. S čím se vlastně na polygonu cvičí? To je otázka pro Františka Opluštila z Vojenského technického ústavu ochrany.
"Několikrát bylo v médiích řečeno, že to armáda tají. Proto vám to nyní řekneme. Jsou to látky nervové a zpuchýřující. Z těch nervových je to soman, látka VX a sarin, z těch zpuchýřujích je to sulfidický yperit."
Jak zdůraznil Opluštil, používá se pouze stopové množství chemických látek a v žádném případě se zde nepracuje a nebude pracovat s látkami biologickými.
"Evidujeme spotřebu látek na setiny gramu, vše se eviduje. Všechna pravidla na ochranu životního prostředí a zdraví lidí musíme dodržovat a rádi dodržujeme. Kam moje paměť sahá, nebyl zde žádný úraz ani stížnost na porušení životního prostředí. Je to pro nás velmi důležité dodržovat pravidla ochrany přírody."
Ne všechny však vojáci přesvědčili. Petr Kohout, který pracuje jako stráž ochrany přírody je k ujišťování vojáků zdrženlivý.
"Někde se tyto látky musí skladovat, manipuluje se s nimi. I když se to může zdát skoro neuvěřitelné, může dojít k tomu, že se někdo znečistí. Ta možnost je tu vždycky. Navíc, pokud tady tyhle chemické látky nemusí být, tak jsem pro to ať tady taky nejsou. A že by tady mělo zkoušet celé NATO? To nezní příliš dobře."
Právě skutečnost, že armáda nabízí prostor pro využití dalších armád, aniž by o tom s kýmkoli jednala, místní lidi nejvíc pobouřila. Náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek výhrady přijal.
Jak dále uvedl, zdejší výcvikový prostor se využívá jen asi ze dvaceti procent, proto jej chtějí nabídnout i jiným vojskům. S tím nakonec starostové souhlasili, trvají však na jasných pravidlech. Více starosta Podivic na Vyškovsku Jiří Marák.
"Jde nám o to, abychom byli informováni o tom, jaká je kontrola a monitoring civilních orgánů, které cvičení musí schvalovat. Musíme být obezřetní a budeme s vojskem ještě jednat."
Byť chemický polygon zde existuje už pětatřicet let, řada místních občanů o něm vůbec neví. Více Petr Kohout.
"Bydlím na okraji vojenského prostoru a přiznám se, že o chemickém cvičení slyším poprvé. Jsou tady střelby, prostor se uzávírá, to ano. Ale o chemických látkách slyším poprvé."
A proč se vlastně musí zkoušet se skutečnými toxickými chemickými látkami? Pokračuje plk. Rottrekl, zástupce ředitele Vysoké vojenské školy ve Vyškově.
"Musíme cvičit s reálnými látkami, aby si vojáci zvykli na ten stres. Když budeme cvičit s vodou, nedosáhneme kýženého výsledku. Specialisté pracují s technikou, detekčními prostředky. My musíme prověřit, zda technika funguje. Když nám, nedej bože, někdo provede diverzní útok v metru, musíme být schopni látku detekovat. Když vyšleme vojáky do Kuvajtu, musíme si být jisti, že jejich technika bude spolehlivě fungovat a to se dá vyzkoušet, bohužel, jen s reálnou látkou."
Dodává Oldřich Málek, ředitel Vojenského technického ústavu ochrany.
