Skladatel Mykola Kolessa
V relaci se setkáme s ukrajinským skladatelem a dirigentem Mykolou Kolessou. S devětadevadesátiletým umělcem, který má zvláštní a silný vztah k Čechám, natáčel ve Lvově Vilém Faltýnek.
Mykola Kolessa pochází z hudební rodiny, jméno Kolessa je ve Lvově známo i díky hudebnímu vědci Filaretu Kolessovi a Ljubkovi Kolessovi, Mykola sám se pak věnoval skladbě a dirigování, které studoval na pražské konzervatoři u Vítězslava Nováka. V letech studií, tedy od 1924 do 1931 roku, navázal Kolessa natolik silný vztah k Československu a československé kultuře, že je dodnes považuje za svůj druhý domov.
V pracovně Mykoly Kolessy jako by se zastavil čas ve čtyřicátých letech. Starý muž pomalým hlasem vzpomíná na zajímavá setkání a události.
Píseň, kterou si Mykola Kolesa při našem rozhovoru vybavil z paměti, je shodou okolností první píseň, která kdy na jevišti Osvobozeného z úst Voskovce a Wericha zazněla. Jan Werich jako Houska v prvním obraze Vest Pocket Revue v roce 1927 zazpíval: V Paříži, má drahá, / každý se namáhá, / aby se za každou cenu smál. / V Paříži, má drahá/ je podzemní dráha, / rovněž věz, žeť tam Eifellova věž. / Metro jezdí pod ulicí bílou jako křída, / podzemní dráha, kde první je i druhá třída. / O, Paříž, má drahá, / pro mne je jak Praha.
Ukázka je z Kolessova zřejmě nejvýznamnějšího symfonického opusu, 1. Symfonie z roku 1950. Jeho dílo čítá stovky položek, psal kromě skladeb pro symfonický orchestr i komorní hudbu a sbory. Pro jeho dílo není charakteristické novátorství, spíše příklon k tradici a ukrajinskému folklóru. S nástupem Mykoly Kolessy do čela Lvovské filharmonie v roce 1939 se datuje počátek moderní historie tohoto tělesa. V téže době působil jako ředitel lvovské konzervatoře. V některé z dalších kulturních rubrik se k životu a tvorbě Mykoly Kolessy vrátíme.
