Česko-japonské kulturní vztahy
Tradičně velmi dobrým česko-japonským kulturním vztahům, určitě ještě umocněným nadcházející návštěvou japonského císařského páru v Praze, věnovala dnešní rubriku Evelina Himalová...
Návštěvu české metropole zahájí japonský císař Akihito, doprovázený manželkou Mičiko, v sobotu 6. července. Praha, kde se zdrží necelé čtyři dny, bude první zastávkou na jejich cestě po Evropě. Neděli věnují prohlídce hlavního města. Zavítají například na Václavské náměstí, navštíví Staroměstskou radnici a Obecní dům. Projdou se také po Karlově mostě. Večer pak na ně čeká slavnostní recepce v Lichtenštejnském paláci, kde budou během své návštěvy také bydlet. V pondělí se císařský pár setká s prezidentem Václavem Havlem a jeho chotí Dagmar na Pražském hradě. Císař si prohlédne katedrálu sv. Víta, Vladislavský sál Starého královského paláce, a český prezident ho pozve i do své pracovny. Slavnostní oběd bude připraven v Míčovně v Královské zahradě. Večer si vzácní hosté vyslechnou koncert Talichova kvarteta a v úterý dopoledne odletí z Prahy do Varšavy, odkud pak mají v plánu během své evropské cesty zavítat ještě do Vídně a Budapešti. Jaký význam se z české strany přikládá očekávané návštěvě císaře Akihita a císařovny Mičiko, shrnul pro Radio Praha mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček...
"Především jde o další rozvoj vzájemných česko - japonských styků. Ty vztahy jsou velice dlouhé - už od prezidenta Masaryka, který Japonsko navštívil, prezident Havel byl v Japonsku dvakrát, paní Havlová také navštívila Japonsko, a je to mimořádná událost, že i císařský pár zavítá k nám. Považujeme to za vyvrcholení našich vzájemných styků a předpokládáme, že to povede k dalšímu rozvoji jak obchodních, tak kulturních vztahů mezi námi," uvedl Ladislav Špaček a připomněl, že v minulosti z členů nejstarší vládnoucí dynastie na světě zavítaly do České republiky nebo bývalého Československa na soukromé návštěvy dvě děti japonského císařského páru - současný korunní princ Naruhito v dubnu 1985, a na začátku října 1996 i princezna Sajako, kterou pozval prezident Havel. Pokud jde o kulturní styky obou zemí, doplnil několik příkladů úspěšné spolupráce, která je tradičně především v oblasti hudby. Čeští umělci jsou vítáni v Japonsku. Taková jména jako přední houslový virtuos Václav Hudeček, dirigent Jiří Bělohlávek, mezzosopranistka Dagmar Pecková, tenorista Štefan Margita, nebo soubory a tělesa pražského Národního divadla, Státní opery Praha, České filharmonie, a další a další, například i právě v těchto dnech hostující Hudební divadlo v Karlíně, jsou už u Japonců zavedený pojem, stejně tak jako u nás například dirigent Ken-Ichiro Kobayashi, který dokázal uchvátit domácí i zahraniční publikum na koncertech Pražského jara.
Ze spisovatelů nejsou Japoncům vůbec cizí autoři jako Čapek, Hašek, Hrabal, Kafka, Pavel... A právě k literatuře má velmi blízko japonská císařovna. Zvláště je proslulá svou mimořádnou pozorností k práci mezinárodního sdružení pro dětskou knihu IBBY, založeného v roce 1953 ve švýcarském Curychu, jehož posláním je hledat cesty, jak doručit knihu do dětských rukou. Péčí Česko-japonské společnosti se v dvojjazyčné česko-japonské verzi dostala její kniha vzpomínek na vlastní dětskou četbu, nazvaná "Mosty k lidským srdcím", i k nám. Obsahuje text projevu Jejího Veličenstva, proneseného na 26. Světovém kongresu IBBY v Novém Dillí v září 1998, jehož císařovna využila i k novým setkáním. Poznala tam členy IBBY, kteří jí vypravovali, jak na hřbetech oslů a velbloudů dopravují knihy k dětem v odlehlých končinách světa, i obětavé pracovníky, kteří se zabývají řešením problému analfabetismu v Indii, nejlidnatější zemi, kde se údajně hovoří více než patnácti sty jazyky nebo dialekty. Odpovědná redaktorka českého vydání "Mostů k lidským srdcím" doktorka Alena Benešová z Česko-japonské společnosti nám ke knize i k osobnosti císařovny Mičiko řekla...
"Nejsme první při tom vydání, jsme osmí. Knížka vyšla v sedmi jazykových mutacích. Byla to angličtina, to se považuje vpodstatě za originál japonsko-anglicky, kdy anglický překlad si dělala císařovna sama. Následoval ve francouzštině, korejštině, portugalštině, španělštině a ruštině. Ona dala svolení k vydání jedině tehdy, když ta knížka bude z větší části použita jako dar, nebude se nikdo na ní obohacovat. My to tak děláme. Nadace od nás dostaly balíky knih, které rozdávají. Jinak se o česko-japonské vydání zasloužil hlavně překladatel profesor Karel Fiala, který působí v Japonsku a víceméně zařídil všechny formality. Mohli jsme to vydat proto, že jsme od tokijského nakladatelství Suemori Books, Ltd. dostali podklady. A vydali jsme to v téže samé původní podobě, což prý císařovna kvitovala s velkou radostí. Jenom pro zajímavost: Sotva knihu dostala, darovala ji slovenskému velvyslanci, který se hlásil k audienci, takže ten má první knížku. Je to osobní vzpomínka příjemná, psaná zcela neformálně, jsou tam i úryvky z knih, na které si císařovna vzpomíná, je to prostě hezká četba. Ona studovala literaturu, o literaturu se zajímá, také píše, hlavně poezii a knížky pro děti. My jsme vydali její knížku "Poprvé v horách", což jsou její zážitky z prvního výletu do hor, kterou vlastně psala pro svou dceru. Také překládá poezii, a kromě toho, že obdivuje českého skladatele Antonína Dvořáka, považuje za jednoho ze svých nejoblíbenějších spisovatelů i našeho Karla Čapka. I v této knížce ('Mosty k lidským srdcím') se zmiňuje o 'Pohádce pošťácké', a to už před časem se vyjádřila, že 'Devatero pohádek' považuje za jednu z nejzajímavějších dětských knih. Tato Čapkova kniha byla v Japonsku vydána několikrát, a dá se říct, že se tam stala bestsellerem."
