Česká republika je přestupní stanice uprchlíků
Během minulého roku požádalo o azyl v České republice 18 tisíc uprchlíků. Což představuje stoprocentní nárůst oproti předchozímu roku. Jak je to možné? Ptají se představitelé Evropské unie. Na jednoduchou otázku, jednoduchá odpověď. V Čechách proběhla minulý rok zásadní legislativní změna v azylové politice tak, aby odpovídala standardům právě Evropské unie. To znamená, že do azylového řízení vstoupila další nezávislá odvolací instituce. Proces azylového řízení se tím pádem prodloužil. A to je snad největší problém azylové politiky, tvrdí Běla Hejná z Českého helsinského výboru.
Česká republika je většinou takzvaná přestupní stanice. Uprchlíci přes Čechy směřují do západních zemí jako je Německo, Anglie, Francie. 60 procent ze všech žadatelů o azyl pochází z Evropy. 2 procenta pochází z Afriky, a zbytek tedy 38 procent z Asie. Nejvíce žadatelů přichází z Ukrajiny, Moldavska a Rumunska. Další v pořadí je Vietnam, Indie, Gruzie, Arménie, Rusko a Bělorusko. Nejčastěji uprchlíci žádají o azyl z ekonomických důvodů. Tito lidé většinou legální pobyt na území republiky nezískají. Daleko menší skupinou jsou žadatelé o politický azyl, kteří utíkají před pronásledováním ve vlastní zemi. Tito lidé azyl získají, ale čeká je dlouhé řízení, které může trvat až několik let.
"Velkým problémem České republiky v otázce azylové politiky je obrovské množství žadatelů. Musíme připustit, že nejde o skutečné žadatele o azyl, ale o migrující cizince za prací, tedy ekonomické "migranty". Je třeba říci, že i mezi touto skupinou jsou lidé, kteří utíkají před režimem, který je pronásledoval ve vlastní zemi a zaslouží si ochranu na území našeho státu. Bohužel postup úprav azylové politiky směřuje k restriktivní podobě. Takže je pro tyto žadatelé stále více obtížné se azylu domoci."
Tvrdí Běla Hejná z Českého helsinského výboru. V roce 2001 byl azyl udělen pouze osmdesáti třem osobám. Oproti předchozímu roku klesl počet udělených azylů o 50. Azyl byl udělen dvaceti pěti občanům Běloruska, 10 občanům Íránu, 9 občanům Afghánistánu a Jugoslávie. V ostatních případech byl azyl zamítnut nebo bylo řízení pozastaveno a nebo žadatelé sami svojí žádost vzali zpět.
