Dokument Síla lidskosti o Nicholasi Wintonovi byl nominován na mezinárodní cenu Emmy
Anglický Schindler, jak ve Velké Británii přezdívají Nicholasi Wintonovi, se stal hlavním hrdinou dokumentu "Síla lidskosti". Režisér Matej Mináč v něm zachytil příběh Angličana, který těsně před druhou světovou válkou zachránil stovky především židovských dětí před nacisty. Mináčův film byl - jako dosud první snímek české kinematografie - nominován na mezinárodní cenu Emmy. Více informací má Evelina Himalová...
Nejprve Matej Mináč objevil příběh Nicholase Wintona, a přinesl tak předválečnému zachránci mimo jiné šesti set šedesáti devíti českých dětí pozdní uznání i slávu. Zmínku o něm i o dětech, které osobně a z vlastní iniciativy vyvezl přes hitlerovské Německo do Británie, našel Mináč v prosinci 1997 v knize "Perličky dětství" od Věry Gissingové, která byla panem Wintonem rovněž odvezena a vychována adoptivními anglickými rodiči. Příběh režiséra natolik zaujal, že ho zakomponoval do celovečerního hraného filmu podle scénáře Jiřího Hubače "Všichni moji blízcí". Film byl dosud uveden na 50 filmových festivalech a získal 12 prestižních ocenění. Nyní se připravuje jeho distribuce ve Spojených státech.
Zároveň s natáčením hraného filmu, v němž postavu Nicholase Wintona ztvárnil známý herec Ruppert Graves, začal Matej Mináč pracovat společně se střihačem a producentem Patrikem Paššem a Martinou Štolbovou také na dokumentárním filmu o této záchranné akci. Ten byl jako jeden mezi čtyřmi z tisíce děl celého světa - jak už bylo řečeno v úvodu - nominován na mezinárodní televizní cenu, jež bude předána 25. listopadu v New Yorku. Jak se s touto skutečností, která mu přináší slávu, mladý slovenský režisér Matej Mináč vyrovnává, na to jsem se ho zeptala...
"No, samozrejme, že ma to strašne prekvapilo, a som sa potešil. Ale potom som sa vzápätí zase zdesil: Tam musíte maˇako to oblečenie - smoking, atď. Kde ja to teraz soženiem? Takže každé dobré správy vlastne aj s takými nepríjemnosťami sú spojené."
Na otázku, jak dlouho už jezdí se snímkem po světě, a zda ho to ještě baví, Mináč odpověděl...
"Tak, abysom povedal, mňa hrozne baví točiť, a tá promotion okolo fiľmu, to už nie je až tak zábavné. Tento rok som štrnásťkrát bol v Spojených štátoch, a pomalički si myslím, že ani byt už nepotrebujem, cestovať bysom mohol z festivala na festival. Ale necítim sa ešte byť takovou cvičenou opicou, a tak píšem to, čo ma strašne baví - rozprávku, a to v tako štýle klasických komediálných rozprávok, a bol bysom šťastný, keby tam neboli sľzy."
Dokument "Síla lidskosti" měl světovou premiéru na filmovém festivalu v Palm Spring ve Spojených státech v lednu tohoto roku jako oficiální závěrečný film přehlídky. Uveden byl i v soutěži dokumentárních filmů na meznárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Český filmový a televizní svaz ho ocenil cenou Trilobit, a získal také cenu slovenské kritiky IGRIC. Při premiéře v Los Angeles ve Wiesenthalově centru byla Nicholasu Wintonovi slavnostně předána Cena Simona Wiesenthala. Prezident České republiky Václav Havel mu při této příležitosti poslal pozdrav, který přečetla česká generální konzulka Margita Fuchsová. Při prvním uvedení snímku v New Yorku v Symphony Space na Broadwayi za jeho osobní účasti prý Američané plakali. Tak je přitahuje Wintonova osobnost. Zde obdržel od guvernéra státu New York pana George Patakiho Diplom za zásluhy. Wintona s Mináčem přijal i bývalý prezident Bill Clinton s chotí. K tomu, jak reaguje na zvýšený mediální zájem o svoji osobu tento stále čilý, třiadevadesátiletý někdejší britský obchodník, jenž padesát let o svém statečném činu mlčel, než to, že zachránil tolik českých, převážně židovských dětí vynesla na veřejnost jeho manželka, Matej Mináč Radiu Praha řekl...
"On sa zozačiatku zdráhal, ale viete, na ňom je hrozne sympatické, že on je normálný človek, to znamená, že trpí aj ješitnosťou, ako každý smrtelník, a pomalički sa mu to zapáčilo, že teraz - ja to volám, že má komplex Marilyn Monroe - hovorí napríklad, že tam a tam nepojde, to a ono neurobí, vpodstate začína mať také hviezdné maniere. On je stále skromný, ale už si ako rozmyslí, prečo bysom sa nechal otravovať, že, a tak ďalej (smích). Takže máme troška pocit, či sme ho náhodou tým filmom nepokazili,"
říká, jak jste jistě pochopili - nikoli ve zlém - ale s humornou nadsázkou a ve vší úctě k panu Wintonovi, režisér Mináč, z jehož dokumentu, nominovaného na mezinárodní televizní cenu - než se i k vám dostane ve vizuální podobě - si teď poslechněte krátkou ukázku...
Tolik zvuková ukázka. Pokud jde o dokumentární snímek, režisér Mináč má v úmyslu přenést ho i na filmový pás. Důvodů pro uvádění v kinech má hned několik...
"Keď sa spýtate filmára, že prečo v kine, tak skutočne vpodstate preto, že pokiaľ chceme posobiť na diváka, tak musíme na všetky smysly. Velké plátno zostáva velkým plátnom, to doma vyrobiť nevieme, a ten film je oveľa intenzivnejší. A ešte v tej angličtine máme i dolby digital zvuk, to diváci o veľa intenzivnejšie prežívajú. Preto ja bysom hrozne chcel, aby sa ten film dostal aj medzi deti v školách, aby si ho púšťali z tridsaťpätky ako v normálnom kine, a aby jim viac povediel, jednoducho."
