Euroatlantická rada partnerství chce efektivně čelit světovému terorismu

Foto: CTK

Euroatlantická rada partnerství se musí změnit tak, aby jako platforma pro spolupráci, byla efektivním nástrojem prosazování společných zájmů, například v boji proti terorismu. "Je třeba dát partnerství novou šťávu," prohlásil v Praze na závěr vrcholné schůzky Severoatlantické aliance a Euroatlantické rady partnerství generální tajemník NATO George Robertson. Přímo z Kongresového centra, kde jednání probíhá, se hlásí Jaromír Marek.

Foto: CTK
Při zahájení zasedání Euroatlantické rady partnerství prohlásil český premiér Vladimír Špidla, že Partnerství je klíčovým momentem mírového uspořádání. Premiér Špidla dále uvedl.

"Partnerství a vzájemná spolupráce jsou po pádu železné opony klíčové pojmy na naší cestě k mírovému uspořádaní euroatlantického prostoru a celého světa. V roce 1991 byla v české metropoli definitivně pohřbena Varšavská smlouva. Konec studené války ale automaticky nevyřešil všechny problémy mezinárodní bezpečnosti a i dnes jsme konfrontováni s ničením nevinných životů, ohrožováním lidské důstojnosti a svobody."

Společný boj NATO a 27 členských zemí Partnerství pro mír podtrhl i generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson. Na závěr vrcholného jednání NATO zdůraznil důležitost pražského summitu, který má alianci zpružnit tak, aby lépe čelila hrozbám moderního světa.

"11.září roku 2001 přineslo novou výzvu, boj proti terorismu. NATO je zdaleka největší světovou koalicí svobodných a demokratických národů. Má dostatek sil bránit svobodný svět před hrozbou terorismu", uvedl Robertson.

Euroatlantickou radu partnerství, která sdružuje 46 zemí, označil za jednu z největších světových koalic v boji proti terorismu, která sice odráží rozličné zájmy a potřeby svých členů, v boji proti terorismu však stojí jednotná. Zároveň Robertson vyloučil, že by summit nepříznivě poznamenalo neudělení víza běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi nebo příjezd nevítaného hosta, ukrajinského prezidenta Leonida Kučmy. Lukašenkovi bylo vízum odepřeno jako výraz nesouhlasu s jeho režimem, Kučma nebyl pozván, neboť Američané ho podezřívají z prodeje radarového systému Iráku.