Otazníky nad reformou

Letošní poslední prosincový den odzvoní existenci českých okresů. Část pravomocí okresních úřadů převezmou kraje a jejich větší část 205 obcí s tzv. rozšířenou působností. Reforma veřejné správy tak vstupuje do závěrečné fáze. Jak ale uvádí Zdeněk Vališ, dnes nelze odhadnout všechna rizika spojená s tímto krokem.

V uplynulých dnech přicházelo z mnoha regionů varování, že správní reforma přinese přinejmenším v počátcích nebývalý chaos. Řada nových úřadů se totiž vůbec nestihne otevřít a najít příslušné úředníky tak bude od nového roku v některých částech republiky daleko složitější. Mnohé obce, které přebírají výkon státní správy od zanikajících okresů, si stěžují, že neměly čas se na reformu pořádně připravit a navíc se cítí podvedeny, protože zjišťují, že na výkon některých činností nebudou mít příslušné finanční zajištění. Stěžují si rovněž kraje. Ty přebírají od okresů zdravotnická a sociální zařízení, ale s nimi nepřicházejí stejné finanční prostředky, které dosud tak samozřejmě potřeboval stát na jejich provozování. Zato přitečou do krajů dluhy někdejších státních zařízení. Státní orgány naproti tomu soudí, že času na přípravu reformy měli všichni dost. Jedni to stihli bez problémů, druzí prý čas promrhali. Každopádně představitelé vládní sociální demokracie nadále tvrdí, že reforma veřejné správy bude reformou pro lidi. Jejím výsledkem bude další decentralizace státní správy. Většina dosavadních pravomocí okresních úřadů bude přesunuta na více než dvě stovky vybraných obcí a síť úřadů, kde si lidé budou moci vyřídit svoje záležitosti tak trojnásobně zhoustne. Lidé zkrátka budou mít blíže k úřadům, ušetří čas i peníze. Zaznívají ovšem i hlasy, připomínající, že některé kompetence okresů převezme naopak kraj, a tak se různé funkce od lidí spíše vzdálí. Jak to bude ve skutečnosti, to samozřejmě ukáže až praxe. Ve vzduchu ale visí ještě jiné otazníky. Každá změna v územním uspořádání sítě státních a samosprávných orgánů a jejich vzájemné propojení vždy vyvolává otřesy, které se přenášejí do života jednotlivých lidí, ale dlouhodobě i do života daného území. Kritici třeba poukazují na chaotičnost celé reformy. Nejprve se rozhodovalo o formální stránce reformy, čili o tom, které obce se stanou těmi vyvolenými s rozšířenými pravomocemi, a teprve pak začalo dohadování o pravomocích těchto obcí. Mimochodem, toto dohadování vlastně dodnes neskončilo. Totéž se už stalo v případě krajů. Napřed vznikly, dokonce proběhly i krajské volby, ale stále ještě panují nejasnosti kolem jejich kompetencí. Vyvolává to často zmatky. A do toho nyní přijdou ještě zmatky spojené s rušením okresů. Skoro to budí dojem, jako by nejpřednější ze všeho bylo splnění jakéhosi ideologického plánu. Společenská poptávka po rušení okresů totiž ani neexistovala. Obyvatelé českých zemí v nich žili více než 150 let. Byly to vždy hlavní opěrné body, pilíře státní správy. Přežily první republiku i komunismus. Umíráčkem jim zazvonila až historicky první vláda sociální demokracie. Tato nejstarší česká politická strana, která se stejně jako okresy zrodila v dobách mocnářství, asi příliš nectí tradice. Ocenit lze snad pouze tvrdohlavost, s níž šla léta za svým cílem. Přenesení státní správy na orgány samosprávy je ovšem také sázka do loterie. Výkonem státní správy se nadále mají zabývat úředníci nepodléhající státní disciplíně, ale místním zájmům? Občané v menších obcích třeba mohou být nemile překvapeni jednáním úředníků ze samosprávy větší obce, která pro ně bude vykonávat státní správu. Ale pohlédněme na problém ještě z jiného úhlu. Proč mají obecní samosprávy doplácet na výkon státní správy? Budou-li samosprávy zahlceny starostmi o holé přežití toho, co jim uvázal stát na krk, těžko se vzepnou k nějakým dlouhodobým vizím rozvoje území, což by měl být jejich nezanedbatelný úkol. Nezodpovězených otázek zůstává dost. Může se stát, že reforma se osvědčí a za pár let přičte veřejnost zrušení okresů sociálním demokratům k dobru. Může se ale také stát, že je naopak prokleje do pátého kolena. Už dnes ostatně zaznívají hlasy, že rušit v podstatě jediný skutečně funkční článek státní správy je nebetyčný nesmysl a že za pár let se okresní úřady zavedou znovu. Takže všichni daňoví poplatníci zaplatí tento drahý experiment dvakrát. Napřed si prý ale mnozí občané vytrpí své.