Ekonomika
Jaký bude rok 2003 v české ekonomice, to je samozřejmě otázka, kterou si v závěru loňského roku kladli všichni experti. I přes rozdílné přístupy se shodují v jedné věci. Nejvíce bude záležet na tom, zda dojde k větší konjunktuře v zemích Evropské unie, kam směřuje skoro 70 procent českého exportu. Shoda víceméně panuje i v předpovědích vývoje hlavních ukazatelů. Za klíčový moment je ale většinou považován další osud reformy veřejných rozpočtů. To si myslí i ekonomický expert deníku Právo Roman Pospíšil.
"Ve srovnání s letošním rokem můžeme čekat mírné zvýšení inflace. Na konec roku centrální banka odhaduje koridor 1,6 až 3 procenta. Pokud jde o hrubý domácí produkt, asi v první polovině roku půjdeme s tím růstem někam pod dvě procenta. Ve druhé polovině by to mělo jít přece jen nahoru, ale uvidíme, co se bude dít ve světové ekonomice. Jsme na ní hodně závislí. Pokud jde o politická rozhodnutí, klíčová bude rozpočtová reforma, respektive jak dopadne tato reforma, a zda se v jejím rámci začne diskutovat reforma penzijního systému. Kromě toho tu samozřejmě bude privatizace Českého Telecomu a důležité bude sledovat, jak uspějeme v boji o zahraniční investice. V posledních třech letech jsme byli ve středoevropském regionu jedničkou, ale nyní agentura Czechinvest, která to má na starosti, varuje, že především Slovensko je velmi silným soupeřem a možná ještě některé další východoevropské země."
Pokud jde o hlavní úkol vlády - finanční reformu, ministerstvo financí už kabinetu odevzdalo svou koncepci. Předložilo dvě verze, které se liší v rychlosti poklesu schodku veřejných rozpočtů a v rozsahu výdajových škrtů. Stav veřejných financí je podle ministra Bohumila Sobotky kritický a dlouhodobě neudržitelný. Podle Sobotky jsou ve státním rozpočtu zabudovány hluboké strukturální problémy, které způsobují růst veřejného dluhu, a to navzdory masivním příjmům z privatizace a solidní výkonnosti ekonomiky. Změny prý ale nemají být šokové.
"Našim cílem je fiskální konsolidace rozložená do víceletého období, minimálně tří let, ale spíše delšího období. Cílem je konsolidace, která bude vedena zvýšením příjmů veřejných rozpočtů a snížením výdajů."
Ministerstvo financí navrhuje především stanovení závazných výdajových limitů pro jednotlivé rozpočtové kapitoly i pro celou vládu. Úspory by přitom měl pomoci najít audit, který by měl začít už v letošním prvním čtvrtletí.
"My jsme tyto údaje neměli k dispozici, protože, když jsme o ně požádaly resorty, tak nám žádné úspory nenavrhly. Když jsme požádali jednotlivé správce kapitol, aby nám navrhli, jaké úspory chtějí realizovat v příštích letech, tak jsme zjistili, že chtějí o 40 miliard větší výdaje. Zjistili jsme tedy, že tato cesta nikam nevede, a proto navrhujeme výdajové audity, které by byly realizovány zvenčí."
Změny čekají také příjmovou stránku rozpočtu. Ministr chce zpřísnit výběr daní, a to zavedením majetkových přiznání a registračních pokladen. Mělo by ale také dojít k rozličným daňovým úpravám.
"Navrhujeme pokles daně z příjmu právnických osob z 31 na 28 procent. Chceme zrovnoprávnit odvodovou daňovou pozici osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců. Počítáme s opatřeními, která budou směřovat k přesunu zboží a služeb ze snížené daňová sazby do základní sazby. S výjimkou těch zboží a služeb, které obvykle v Evropské unii zůstávají ve snížené sazbě, jako jsou například potraviny nebo knihy."
V souladu s podmínkami Evropské unie by postupně mělo rovněž dojít ke zvýšení spotřebních daní u alkoholu a především tabáku. Uvažuje se o reformě daně z nemovitostí. Ta by zohlednila především cenu pozemku a teprve poté by se přihlédlo k hodnotě stavby. Odborníci předpokládají, že navrhovaná koncepce finanční reformy vyvolá v koaliční vládě ostré střety. Ještě větší se ale dají očekávat v Parlamentu. A zazněly dokonce hlasy, že reforma nakonec může vypadat úplně jinak.
A ve světě financí ještě zůstaneme, i když v tomto případě z něj politiky hlava nebolí, respektive už nebolí. Od Nového roku přestávají v Česku platit anonymní vkladní knížky České spořitelny. Zrušení anonymních vkladů nařídili zákonodárci už před třemi roky. Zahraniční odborníci nad nimi občas vyjadřovali zděšení a České republice kvůli nim hrozilo zařazení na seznam zemí, které málo bojují s praním špinavých peněz. Vydávání nových knížek zastavila spořitelna už v létě 2000. Přes jednu z největších reklamních kampaní si však mnoho lidí do konce loňského roku své vklady na jiné účty nepřevedlo. Stále tedy existují asi čtyři milióny knížek na doručitele. Podle České spořitelny je na nich uloženo dohromady asi 25 miliard korun. Peníze musí spořitelna podle zákona vyplatit kdykoliv v průběhu příštích deseti let. Od 1. ledna už ale na tyto vklady nebude poskytovat úroky. Pro banku je samozřejmě příjemné mít k dispozici docela slušnou sumu peněz, které ji vlastně mohou zadarmo vydělávat další peníze. Většina vkladních knížek na doručitele byla založena ještě v minulém režimu, kdy tento druh spoření poskytoval skutečně jednu z mála příležitostí k anonymitě v systému, kde všichni jinak byli pod bedlivým dohledem. Pravda, někteří lidé měli skutečně co tajit. Někdo skrýval peníze ze šmeliny a z melouchů, jiní se takto vyhýbali třeba povinnosti přiznat dědictví po babičce. V porovnání s dnešním rozsahem praní špinavých peněz to ale byly vesměs dětinské hříchy.
A na závěr ještě pravidelný pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 2. ledna 2003. Devizy: Euro 31 korun, 60 haléřů. Dolar 30 korun, 14 haléřů.
