Kulturistům bude letos vládnout královna
Dnešní sportovní rubrika se bude týkat hlavně kulturistiky a fitness. Čeští kulturisté totiž vyhlašovali své nejlepší sportovce a Herbert Brynda byl u toho.
Kulturistika již není dávno sportem jen pro muže. Potvrzuje to fakt, že mezi deseti nejlepšími kulturisty roku 2002 je šest žen, z toho čtyři v první pětici. Kulturistkou roku byla vyhlášena Zdena Razýmová, absolutní mistryně světa a šampiónka v kategorii nad 57kg z mistrovství světa, které se uskutečnilo loni v říjnu v Brně. Zdeny Razýmové jsem se zeptal, co pro ní toto ocenění znamená:
"Jsem šťastná, že se po tolika letech dostalo i na mě, protože kulturistiku dělám už třináct let, z toho dvanáct let závodím. Takže pro mě má tohle ocenění velkou váhu."
Pro kulturisty a kulturistky, kteří dosáhli mnohého na amatérském poli, existuje jediná další výzva - profesionální dráha. Od ní si další vítězství slibuje i Zdena Razýmová:
"Já jsem požádala o profesionální kartu, takže teď by mi měl už jít zpět verdikt, zda jsem byla, či nebyla přijata. Psala jsem si už také profesionální závody, které se uskuteční 30.května, takže do toho budu muset začít znovu pomalu šlapat."
Česká kulturistika a fitness zaznamenala v loňském roce značné úspěchy: na mistrovstvích světa a Evropy získala patnáct medailí. Předseda Svazu kulturistiky Stanislav Pešát proto může být spokojen:
"Je to samozřejmě pro nás velice významné, protože tím naše prestiž ve světě stoupá. Dnes skutečně patříme k nejlepším týmům na světě ze všech 170 států, které eviduje světová federace. A je to pro nás také důležité vzhledem k rozpočtu, který se potom řeší v rámci našeho sportu, v rámci ministerstva, protože za výsledky jsou pochopitelně také peníze."
Prestiž české kulturistiky roste nejen výkony našich sportovců a sportovkyň, ale také organizačními dovednostmi Svazu. Tyto schopnosti chtějí čeští organizátoři podle Pešáta potvrdit i letos:
"Vloni jsme udělali poprvé v historii mistrovství světa žen v Brně, které bylo úžasné a máme ohromné odezvy i poděkování prezidenta Světové federace za vůbec nejúspěšnější šampionát v historii, což je samozřejmě čest, ale také zavazující, protože už v letošním roce v květnu budeme dělat první mistrovství Evropy juniorů, které se dosud nekonalo a bude se tedy konat v České republice. Takže je to zavazující a musíme hodně pracovat."
Výrazem toho, jak jsou naši svalovci úspěšní a jak silná je konkurence je i fakt, že se do desítky nejlepších nedostali naši úspěšní junioři a juniorky. Vladimír Semerád, bývalý dlouholetý reprezentant, který nyní stojí v čele komise mládeže, to vysvětluje následovně:
"Výsledky seniorů, dospělých, jsou hodnoceny výše, protože mají za sebou víc let činnosti. Co se týká mládeže, já to dělám čtyři roky a mýma rukama, výběrem té talentované mládeže prošlo okolo osmdesáti děcek."
Vladimír Semerád se snaží působit na mládež i výchovně a o budoucnost české kulturistiky se proto nebojí:
"Nemám obavy o budoucnost. Tak jak se tady hovoří o tom, že ten sport je poznamenaný dopingem, samozřejmě, že je. Ale ve své práci se to snažím dělat tou čistou formou a ta děcka to chápou. Výběr talentované mládeže je tady veliký. Posilovny jsou dnes té mládeže zaplaťpánbůh plné."
Přestože byl Semerád členem československé reprezentace v letech 1986-1991, se "svými" juniory odjel vloni na podzim do portugalského Espinha a po letech si úspěšně zazávodil v kategorii masters nad 80kg:
"Letos je mi padesát a ten sport mi zůstal od mé reprezentační kariéry a přestože jsem v reprezentaci skončil před deseti jedenácti lety, tak pořád trénuji. A když jsem s děcky na soustředění, tak s nimi vyloženě cvičím. Takže ona byla trochu ten motiv, když říkala: pane Semeráde, zkuste to! Tak jsem to zkusil, absolvoval jsem domácí soutěže, mistrovství republiky a nominoval jsem se ne svět masters a v tom Portugalsku jsem skončil desátý v kategorii, kde máme mistra světa Petra Boara. Považuji to za takový životní úspěch."
