Autor populární postavičky "Krtečka" Zdeněk Miler slaví 81. narozeniny
V druhé polovině února oslaví neuvěřitelné 81. narozeniny výtvarník, scenárista a režisér kreslených filmů pro děti Zdeněk Miler. Jeho "Krtek", nejoblíbenější česká animovaná postavička, baví už třetí diváckou generaci. Úspěchy mají i knižně vydané Krtečkovy příběhy. V posledním se tento hrdina ocitá v nezvyklé roli: pomáhá na svět třem malým zajícům. Předtím ale musí donutit jejich rodiče k svatbě, a sám je také oddat. Milerovu novou knížku nazvanou "Krtek a maminka" nedávno představilo nakladatelství Albatros společně s počítačovou hrou "Hrajeme si s Krtkem". Při té příležitosti Evelina Himalová s autorem hovořila.
Novou knížku, jak se mi Zdeněk Miler svěřil, vytvářel na popud své vnučky Karolínky, která chtěla vědět, jak přišla na svět. V počítačové hře musí děti pomáhat Krtkovi nalézt vzácnou bylinu potřebnou k uzdravení jeho kamarádky Myšky. Dnes už legendární postavička "Krtka" vznikla v roce 1956. Vůbec první kreslený příběh - "Jak Krtek ke kalhotkám přišel" - byl také téměř okamžitě zfilmován. Následovaly "Krtek a autíčko", "Krtek a raketa", "Krtek v sedmém nebi" a řada dalších. A přestože Zdeněk Miler stvořil i jiné roztomilé postavičky - například "Kohoutka a Slepičku" nebo "Zvědavé štěňátko", o této je sám na výsost přesvědčen, že ho jistě přežije.
"Krtek se stal oblíbenou figurkou, každý říká: Já jsem vyrostl na Krtkovi. Takže mě to dělá hrozně dobře, že ta figurka je populární, ne sama o sobě, ale tím, co dělá, jaký má obsah. Protože ona vždycky přináší něco dobrého, něco hezkého, lásku, pohodu, a to mají hlavně děti rády, protože ony potřebují hodně lásky, hodně pohody, a aby se něčím bavily, aby je to nějak zajímalo. Nedávno jsme měli zakázku do Japonska. Tam chtěli Krtka, jak "pomáhá silniční dopravě". Jinak v Německu je velice známý, protože tam ho hodně pouštějí v televizi, v Maďarsku, Polsku, ve Francii. Z Francie přijel jeden pán, který je učitelem v nějakém ústavu pro postižené děti, a říkal: 'Já jedině děti dostanu do nějaké činnosti, jestliže použiji k tomu Krtka - jako že Krtek půjde na zahradu, a bude dělat tohle a tohle; pak ony jdou, ale jinak bych je tam vůbec nedostal'. První příběh, který jsem nakreslil a realizoval ("Jak Krtek ke kalhotkám přišel", 1956 - pozn. red.), měl velký úspěch v Benátkách, kde dostal Benátského lva, což je největší cena. A jakmile ta figurka dostane nějaké vyznamenání nebo se nějak líbí, řeknou mi: udělej další. Z německé televize přišli a říkali: udělejte nám jich deset, pak ještě dvanáct, a zase dvanáct, a tak jich pomalu bylo asi kolem padesáti."
Krtečkova dobrodružství jsou srozumitelná na celém světě, protože se odvíjejí beze slov. Kromě citoslovcí nezazní v nich ani věta. Vyjímkou je CD Supraphonu, realizované ve spolupráci s Krátkým filmem Praha a Národním filmovým archivem, kde roli vypravěče ztvárnil Marek Eben a v roli Krtka účinkuje Anička Slováčková. V ukázce, kterou jsme vybrali, Krteček rekapituluje tu spostu práce, kterou bylo třeba vykonat, než dosáhl toho, že mu modré kalhotky s velkými kapsami rákosníček ušil.
