3) Zdeněk Miler. Krtek byl jeho život. Cokoliv chtěl sdělit, řekl přes něj
Černý kožíšek, červený čumáček a na hlavě tři vlásky. Animovaného Krtečka miluje několik generací dětí. Jeho autorem je rodák z Kladna Zdeněk Miler.
Kreslení měli v rodině. Jeho tatínek maloval kopie známých obrazů, které daroval známým a visely i u nich v domě. Tehdy ještě Zdeněk Miler o malování neuvažoval.
Tuhle myšlenku mu vnukl jeho učitel na měšťanské škole. Přihlásil se proto na Umělecko-průmyslovou školu do Prahy, přiblížila jeho začátky historička Irena Veverková.
"Zjistil, že musí být minimálně o rok starší, aby ho vůbec pustili k přijímacím zkouškám. Rok proto chodil do fotografické školy. o které se vyjadřoval, že ho to úděsně nebavilo. Hlavně proto, že tam byli žáci z české bohémy. Nic mu to neříkalo, takže se o to víc připravoval na zkoušky. Když začal studovat, byl totálně nasazený a dostal nabídku pracovat v ateliéru ve Zlíně. Tam zůstal až do konce války. Začal pracovat na Pošťácké pohádce Karla Čapka, ale nedodělal ji, protože Němci ateliéry zabrali. Museli pracovat s jejich figurkami, které si přivezli z Německa. V roce 1945 se zase vrátil do středních Čech, pokračoval ve studiu a uchytil se u Trnky."
Bratři v triku? Milerovi kamarádi
Animované filmy - i slavný Krteček - vznikaly ve studiu Bratří v triku a Zdeněk Miler je autorem loga, které proslavilo českou kulturu i v zahraničí. Zdá se, že se při jeho kresbě inspiroval svým životem.
"Vyrůstal jako jedináček. Až po osmi letech se mu narodil sourozenec. Byla to sestra, takže na klukovské hry nepoužitelná. Zato měl dva bratrance. Jeden se jmenoval Alois a druhému říkali Milda. Nevyvrátil mi, že je to zpodobnění jeho a těch dvou bratranců, protože to bylo jeho dětství. Alois, Milda a Zdeněk - Bratři v triku."
Slavného Krtečka 'namluvily' Milerovy dcery
A jak vznikl slavný Krteček? Zdeněk Miler dostal zakázku na kreslený film na výrobu plátna. Přemýšlel, jak to udělat, aby to děti bavilo.
"Hned věděl, že to musí být z říše zvířat. Ovšem Walt Disney skoro všechna zvířata vyčerpal a on chtěl nějaké originální. Jednou zakopl v lese o krtinu, spadl a řekl si, že zkusí krtka. Ale když se podíval do Brehmova světa zvířat, tak zjistil, že je to nejošklivější zvíře, které může být, a ještě k tomu slepé. Pak nad tím seděl několik týdnů osm hodin denně. První, co věděl, že mu musí dát oči, až postupně vznikla ta figurka. Koukal na ni jako profesionál. Musela být dobře zpracovatelná a z toho důvodu udělal jednoduchého krtka. V první dílu Jak Krtek ke kalhotkám přišel, není stejný jako ostatní. Měl prý delší čumák a ocásek. Později už ocásek neměl a přibyly mu také tři vlásky."
Jak dodává Irena Veverková, Krtek sice nemluví, ale rozumí mu všechny děti.
"Tudíž se to nemuselo překládat do cizích jazyků a všechny děti Krtkovi rozumí. Umí se pouze smát, plakat, divit. Ty vzuky mu namluvily jeho dvě dcery. Vyprávěl, jak je vzal jednou do studia a ony mu namluvily Krtečkův hlas, když byly malé. Pak to používali při jednotlivých situacích."
Krteček tak mluví jen v prvním filmu s názvem Krtek a kalhotky.
"Během padesáti let měl Krtek tranzistor, žvýkačku, televizor, paraplíčko, hodinky, lízátko. Měl taky spoustu nových kamarádů v těch dílech. Vystřídal i řadu zaměstnání. Krtek byl chemikem, fotografem, hodinářem, zahradníkem. Pět až sedm minut animovaného flmu zabere tři měsíce tvrdé práce. Jeden krok je asi pět obrázků rozfázovaného pohybu, tak jak se to dělalo klasicky. V určité fázi si Zdeněk Miler řekl: dost už bylo Krtka. Zkoušel pak jiná zvířátka. Udělal štěňátko, pak cvrčka, ale všichni chtěli Krtka. Krtek je nesmírně hodný a vřelý. Setra pana Milera mi řekla, že Krtek má povahu jejího bráchy."
Krtek provázel Zdeňka Milera celý život. Byl na svoji postavičku hrdý. Knížky s Krtkem podepisoval před lety například na veletrhu Svět knihy.
"Jsem rád, že ten Krtek má tak velký úspěch. Byli tady Němci, kteří si nechávali podepisovat knížky i Poláci. Je to figurka nejenom naše, ale figurka skoro mezinárodní."
Krtečka Zdeněk Miler nakreslil během rozhovoru
Krtečka s věnováním dostala jako dárek od Zdeňka Milera i historička Irena Veverková, která ho navštívila v Nemocnici Na Pleši.
"Nesmírně laskavý pán, nesmírně skromný. Moc hezky o své práci vyprávěl. Já jsem mu řekla: Vy jste takový známý malíř. A on mě hned opravil a říkal, já nejsem malíř, já jsem kreslíř. Mile se mnou pohovořil, odpověděl mi na všechny otázky, které jsem měla. Bohužel to bylo někdy v dubnu 2011 a než vyšel v ročence článek, který jsem připravovala k jeho devadesátinám, tak zemřel. Dovolila jsem si tam otisknout kresbičku. Řekla jsem mu: O vás se říká, že máte Krtka v ruce. On vzal kartičku a než jsem tu myšlenku domluvila, tak stál Krtek přede mnou. Ještě mi k tomu napsal krásné věnování. I když jsem byla žena v letech, tak mi tam napsal Irenka. A udělal Krtka se třemi vlásky na hlavě. Myslím, že je to jedna z posledních kresbiček, které udělal, když je z dubna 2011."
Kladenskému rodákovi je věnovaná výstava ve zdejším zámku
Vzpomínce na Zdeňka Milera je věnovaná i výstava na kladenském zámečku. Všude se tu u stropu vznáší mraky. Proč, to se lidé dozví z knížky, která o Zdeňkovi Milerovi vyšla, prozradila náměstkyně kladenského primátora Petra Melčová.
"Je tam spousta zajímavých věcí o životě Zdeňka Milera od jeho dětství po život tady na Kladně jako školáka. Jsou tam jeho trošku tajné myšlenky, sny, touhy a přání, která odhalil paní kurátorce Slancové, která je autorkou té publikace. Návštěvník u nás v expozici uvidí spoustu takových balonkových věcí pod stropem. Jsou to mraky. Jsou tu i z toho důvodu, že dokument, který je k vidění v pracovně Zdeňka Milera se jmenuje Mraky Zdeňka Milera. Je to zákoladě vzpomínek na jeho babičku, když byl ještě maličký. Babička ho brala na klín, seděli u okna a dívali se na mraky a právě ona v něm vyvolala pocity té fantazie, že mraky se mění a on potom na základě toho začal dělat animované filmy."
Jeho babička má na výstavě i svůj portrét.
"On si vycvičil ruku na kresbu cestou do školy. Když jezdil vlakem z Kladna do Prahy, tak neustále maloval lidi. Těch portrétů vzniklo spoustu, ale spíše formou kresby. Takhle krásný dokonalý portrét, co nakreslil babičce Kristýně, tak ten je opravdu jeden z velmi vypracovaných."
Na výstavě je i stůl, kde vznikaly animované postavičky
Manželka Zdeňka Milera nedávno věnovala na výstavu i pracovní stůl, kde sedával a vznikaly tu Krtečkovy příběhy. Jeho první film však byl docela jiný, ukazuje Petra Melčová.
"Jeho úplně první film, který natočil, tak je povídka Jiřího Wolkera 'O milionáři, který ukradl slunce'. Je to věc inspirovaná Kladnem, je černobílá, takže působí poměrně depresivně, i když se šťastným koncem. Máme ji to z toho důvodu, aby se upozornilo na inspiraci Kladnem a aby se udělal protiklad těm jeho krásným barevným postavičkám, které maloval celý život."
Jak dodává Irena Veverková, Zdeněk Miler natočil i lyrický animovaný film. Jmenoval se Sametka.
"Je to příběh chlapce a hudebně nadané housenky, která tančí podle jeho hraní na piano. Když se zakuklí a změní v motýla, tak jí dává svobodu a na rozloučenou jí hraje písničku, která je oba proslavila. Je to lyrický, krásný příběh, ale Krtek, to byl jeho monopol, to byl jeho život. Cokoliv chtěl sdělit tak, vždycky přes Krtka."
