Svoboda: Chirakovy výroky beru s nadhledem
Česká republika dostala minulý týden od francouzského prezidenta Chiraka co proto. Důvod? Odcházející prezident Havel podepsal prohlášení na podporu politiky Spojených států a připojil se tak k dalším sedmi evropským státníkům. Spíše proamerický kurs zachovává i česká vláda. O vztazích Evropské unie se Spojenými státy, Chirakových výrocích a současné mezinárodní situaci hovořil s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou Herbert Brynda.
"Tak já si myslím, že především je shoda v tom, že Saddám Husajn je nebezpečný. Je shoda v tom, že Irák je zdrojem ohrožení, protože Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení, použil je dvakrát proti vlastnímu obyvatelstvu, napadl sousední země. Možná se lišíme v různých akcentech, jak řešit tuto situaci, ale jak vidíte, došlo k dohodě v Severoatlantické alianci, došlo k dohodě v Evropské unii a já doufám, že dojde také k dohodě v rámci Rady bezpečnosti. Takže se možná ta rozhodnutí rodí těžko, bolestně v nějakých debatách, konfliktech či slovních výpadech, ale na závěr je dohoda a ta dohoda se drží a to je nejdůležitější."
A v čem vidíte obecně ty rozdíly?
Česká republika se zařadila mezi ty spíše loajálnější spojence, ať už podpisem prezidenta Havla pod takzvaný Dopis osmi nebo následnou vládní politikou. Nehrozí tedy České republice konflikt loajalit mezi evropskou bází a transatlantickou bází?
"Nehrozí nic, protože ten text Osmi, jak se tomu říká v Evropě, Dopis osmi, to je dopis, který podepsal náš bývalý prezident Václav Havel a tři kandidátské země a pět zemí Evropské unie. Když ten dopis přečteme, tak z obsahu zjistíme, že v něm není nic, co by bylo v rozporu s principy české zahraniční politiky. Ten dopis vzbudil rozruch, protože tam byl nedostatek komunikace mezi všemi v době toho podpisu. Ale ne proto, že by v tom dopisu bylo něco chybně."
Francouzský prezident v pondělí verbalizoval výtky vůči středo- a východoevropským kandidátským zemím, když jejich chování označil za "nezodpovědné" nebo dokonce "infantilní" a v důsledcích ohrožující jejich vstup do evropské unie. Premiér Špidla a Vy jste výroky odmítli s tím, že nebyly "ani vyvážené ani správné", respektive jste poukázal na to, že Francie tak kompenzuje ústupky v procesu rozšiřování. Jak se na celou záležitost díváte s odstupem několika dalších dní?
"Důležité je, že předsednická země Řecko říká a potvrzuje, že proces rozšíření musí pokračovat v nastaveném časovém rámci, to znamená květen 2004 a že to říkají všechny členské státy Evropské unie a dokonce ani Francie nezpochybňuje vlastní proces rozšíření. Francie musela výrazně couvnout za cenu dohody a Jacques Chirac podle mého názoru z domácích důvodů, z důvodů vnitřní politiky, potřeboval předvést, že je stále tím strážcem nebo určovatelem, takže ty výroky pronesl, ale fakticky nikdo - znovu opakuji - nezpochybňuje proces rozšíření a to je další důvod, to říkám paradoxně, pro to, abychom do Unie vstoupili, protože je dobré být u toho rozhodování, v rozhodování, spolurozhodovat a být uvnitř Unie a potom se samozřejmě vyhneme těmto komplikacím."
Pokud pomineme nebezpečí, které by mohlo hrozit v souvislosti s tím, co říkal prezident Chirac, že by si členské země rozmyslely ratifikaci, pak z úst českých opozičních politiků zazněla podobně, řekl bych logicky, vyhraněná stanoviska ve smyslu, že se jedná o aroganci. Hovořilo se o chování z před roku 1989 a zahraničněpolitičtí experti ODS dokonce varovali, že takové výroky podrývají podporu veřejnosti vůči Evropské unii. Co vy na to?
"Tak to je samozřejmě hlas opozice a lze souhlasit, souhlasím, s tím, že ty výroky byly nepřijatelné, to je zřetelné, ale nechci stavět celou struktury Evropy na jedné tiskové konferenci jednoho prezidenta, protože to by musela Francie změnit svůj postoj a to se nestalo a nestane. Takže tento výrok zazněl, díky němu se Jacques Chirac dostal na všechny stránky novin v celé Evropě."
