Od letu prvního československého kosmonauta uplynulo 25 let

V pondělí 11. března uplynulo právě pětadvacet let od okamžiku, kdy se zpátky na Zemi vrátil první československý kosmonaut Vladimír Remek. I když vyslání Remka do kosmu bylo do značné míry propagandistickou akcí, faktem je, že po Američanech a Rusech vstoupil do kosmu právě Čech.

Od letu prvního československého kosmonauta uplynulo 25 let

Let lodi Sojuz 28 se uskutečnil ve dnech 2.-10. března roku 1978 a byl to vůbec první let s mezinárodní posádkou na palubě. Od tohoto historického okamžiku uplynulo právě čtvrt století. Jak na to vzpomíná okamžik Vladimír Remek?

"Doma si na to vzpomeneme každý rok, nelze si na to nevzpomenout, navíc se nám do tohoto data pletou rodinná výročí. Aby si to člověk neuvědomil, to snad ani nejde. Myslím si, že to byla velká příležitost, teď se tomu říká výzva, ale je to tak."

Vladimír Remek strávil v kosmickém prostoru osm dní. Během nich pracoval na několika vědeckých experimentech, nejznámější byl pokus nazvaný Morava Splav, který zkoumal vliv beztíže na růst krystalů při chladnutí taveniny. Účastnil se také náročného manévru, během kterého se jeho kosmická loď spojila s orbitální stanicí. Na co však vzpomíná Remek nejraději? Nejvíc na něj zapůsobil neopakovatelný pohled na planetu Zemi.

"Pro mně to byl jeden ze silných zážitků, který si pamatuji dodnes. Vzpomínám si, když jsem Zemi uviděl v iluminátoru. Startovali jsme na stinné straně Země, během navedení na oběžnou dráhu jsme se přiblížili k linii onomu rozhraní a krátce potom jsme vyletěli na osvětlenou stranu. Kdybych uměl kreslit, rád bych to naskreslil, ale neumím to."

Vladimír Remek byl možná prvním kosmonautem letícím na sovětské raketě, který otevřeně hovořil o potížích, které let provázely. Jako první například popsal nepříjemné stavy, provázející stav beztíže.

Alexej Gubarev a Vladimír Remek, foto: ČTK

"Já jsem si na prstech jedné ruky mohl spočítat, že už podruhé nepoletím a pokud, tak za řadu let. Proto jsem o některých problémech hovořil, že jsem je pojmenoval. Moji ruští kolegové o nich samozřejmě věděli, domluvili jsme se na tom, že já je pojmenuji."

Proč vybrala Moskva k prvnímu mezinárodnímu letu právě občana Československa? Na tuto otázku lze odpovědět jen ztěží. Říká se, že tehdejší sovětský vládce Leonid Iljič Brežněv prý chtěl odčinit vpád spojeneckých vojsk do Československa v srpnu 1968. Pravděpodobnější důvod však byl ten, že Československo se velmi aktivně účastnilo programu Interkosmos, který v oblasti kosmického výzkumu, sdružoval tehdejší socialistické země. Čeští a slovenští vědci se podíleli na výstavbě družic a kosmických sond Phobos, Vega, Vertikal nebo pět satelitů Magion.