Legionáři připomínají význam slova "oběť"
Jednou z prvních veřejných akcí, které se Václav Klaus zúčastnil v nové roli prezidenta, byla vernisáž výstavy o historii československých legií. Že se tyto zahraniční vojenské jednotky významně podílely na vzniku československého státu v roce 1918, to se obecně ví. Málokdy si ale uvědomujeme, kolik legionářů ve skutečnosti bylo a kde všude bojovali. O tom všem informuje výstava, na jejímž zahájení byl i Vilém Faltýnek.
Vernisáže se zúčastnil i prezident Václav Klaus. Podle něj jsou legie pro většinu současníků "zasutou věcí" z minulosti o které již nic nevědí, a proto je dobře, že tato výstava vznikla. "Je to významný úsek života našeho státu. Není tak vzdálený, ale už začínají chybět pamětníci a byl bych rád, aby ta myšlenka legií zůstala, aby ji znali i ti nejmladší."
A čím myslíte, že jim může být blízká?
"Já nemyslím, že jim je blízká, ale jak se zrodil náš stát, co všechno to znamenalo, jak to nebylo lehké, to si musí všichni uvědomovat, aby náš stát nebrali jako samozřejmost, která je tady od vždy."
Patriarcha Církve československé husitské Jan Schwarz připomněl další rovinu legionářského odkazu pro dnešek: "Já bych řekl, že v naší zemi je nyní zapotřebí vyložit pravdivě dějiny a na nich ukázat smysluplnost slova, které se už dnes u nás zapomnělo, a to je oběť. Oběť pro takovou věc jako je vlajka, jako je národ, jako je mateřská řeč, smysl pro fair play a pro něco, co není laciné gesto. Předchozí generace věděly velice přesně, že to smysl má, a nás to 40 let odnaučovali. Byl jsem rád, že tady zazněla slova o Vladivostoku, o místě, které dneska leží v ruinách a kam když přijedete a chcete najít hřbitov československých legionářů, tak zjistíte, že se na něj dodnes dívají místní jako na hřbitov nepřátel. Protože oni byli ti rudí a tam leží ti bílí. A tady je veliké temné místo, které je třeba otevřít a říct jasně, za co ta krev tekla a jaký měla smysl."
