Náš krajan v Americe věnoval Česku šperky za miliony dolarů
Oficiální seznamy spolupracovníků komunistické Státní tajné bezpečnosti a Čechoameričan František Khynl, který České republice daroval šperky za několik milionů dolarů - taková jsou témata dnešní krajanské rubriky.
"Za první etapu lze považovat lustrační zákon, který byl vyhlášen v roce 1991, resp. 1992. V souvislosti s tímto zákonem bylo podáno 405 000 žádostí o vydání lustračního osvědčení a z toho více jak 12 000, to jsou tři procenta, bylo vyřízeno jako pozitivní. Za druhou etapu lze považovat rok 1996, kdy byl přijat zákon 140 o zpřístupňování svazků Státní bezpečnosti, a vlastní zpřístupňování začalo 1. září 1997. Politické tlaky na ještě širší pojetí vyvrcholily právě přijetím zákona 107, takže to je avizovaná třetí etapa vyrovnání se s minulostí, která se datuje od loňského roku."
Kromě spolupracovníků StB, kteří za totality působili na území bývalého Československa, jsou v těchto seznamech i agenti, kteří byli nasazeni na československý exil. Jejich počet upřesnil ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace František Bublan:
S obsahem oficiálních seznamů spolupracovníků StB však ostře nesouhlasí bývalý disident Petr Cibulka, který své necenzurované seznamy agentů vydal už v roce 1991. Zaznamenal v nich na dvě stě tisíc jmen a resort vnitra kritizuje za to, že v nově publikovaných seznamech nejsou uvedeni "aktivní agenti" a lidé, kteří se v roce 1989 zapojili do politiky. Jejich záznamy měl tehdejší ministr Richard Sacher ze seznamů StB vyjmout a zařadit do takzvaného fondu Z. V seznamech ministerstva vnitra nejsou uvedeni ani tzv. důvěrníci a kandidáti spolupráce, protože Ústavní soud v roce 1992 rozhodl, že u nich nelze věrohodně doložit, že s tajnou policií spolupracovali vědomě. A pokud jde o udavače nasazené na československý exil, jejich jména nelze podle ředitele rozvědky Františka Bublana zveřejnit, pokud nejsou českými státními občany.
O oficiální seznamy spolupracovníků StB byl obrovský zájem. Tři tisíce tištěných kompletů, z nichž každý obsahoval dvanáct svazků a vážil přes osm a půl kilogramu, zmizely prakticky ihned po vydání. Internetové stránky ministerstva vnitra, kde jsou seznamy na adrese www.mvcr.cz vystaveny, se hned první den kvůli náporu zájemců zhroutily a trvalo několik dní, nežli se je podařilo znovu uvést do provozu. O tom, zda ministerstvo připraví dotisk seznamů, se prý uvažuje, dosud však na něj nejsou peníze. Dosavadní publikování seznamů stálo 4 a půl milionu korun.
Jak informovalo středeční Právo, ve věku 95 let zemřel v New Yorku náš krajan František Khynl, který České republice věnoval unikátní sbírku uměleckých šperků v hodnotě několika milionů dolarů. Sbírku přivezl do Prahy bývalý prezident Václav Havel vloni v září z návštěvy Spojených států. To potvrdil český konzul v New Yorku Richard Masařík:
"Pan Khynl při poslední návštěvě prezidenta Havla daroval České republice sbírku uměleckých šperků. Pan Khynl byl šperkař, klenotník a zlatník, pracoval u významných zlatnických a klenotnických firem, a protože se domníval, že nemá žádné dědice, tak chtěl odkázat to nejcennější, co měl, právě České republice."
Víte něco bližšího o jeho odchodu do emigrace? Kdy odešel z Čech do Ameriky?
"Podle toho, co víme, pan Khynl odešel v roce 1948. Původně bydlel v Austrálii, ale pak získal americké občanství a přestěhoval se do Spojených států. Paradoxní je, že ztratil občanství československé, ale před dvěma lety mu bylo navráceno občanství České republiky."
Zapojoval se nějak do života krajanské komunity v New Yorku?
"Musím říct, že se moc nezapojoval, pan Khynl byl spíše samotář. Neměl tady vůbec žádné příbuzné ani moc přátel, podle toho, co vím, za ním docházeli pouze dva lidé."
A víte, kam vlastně zamířila ta jeho sbírka v Česku? Máte o jejím dalším osudu nějaké informace?
"V současné době je sbírka v úschově České republiky a měla by být v budoucnu instalována na zámku Sychrov nedaleko Turnova, kde se pan Khynl v roce 1907 narodil."
