Podzemní univerzita v obýváku. Semináře, které StB nedokázala zastavit
Bytové semináře byly tak konspirativní, že ani nevíme, kdo do nich chodil, říká kurátorka výstavy Paprsky svobody Petra Pichlová. Podzemní univerzita se rozvíjela v Československu v době totalitního režimu. Jednalo se o alternativní vzdělání pro ty, kterým nebylo umožněno.
Našli ho právě v bytových seminářích. To znamená, že v soukromých domácnostech se konaly přednášky třeba bývalých univerzitních profesorů.
"Určitě to bylo nebezpečné, protože většinou se ty bytové semináře konaly u disidentů, kteří už nějaký ten vroubek u StB měli, takže i ty bytové semináře si hlídali. Byl to odvážný čin ze strany přednášejících."
Podzemní univerzita spolupracovala s britskou nadací Jan Hus Educational Foundation, která v 80. letech zásadním způsobem podporovala rozvoj neoficiálního vzdělávání a kultury v tehdejším Československu.
"Britové byli i v rámci těch seminářů zadrženi, například Billa Newtona-Smithe odvezla StB v zimě za Prahu a musel se potom ve sněhu vrátit zpátky. A právě tomuto se chtěli vyhnout v Brně. Takže, byť to byly podzemní semináře pořádané jednou organizací ve dvou městech, tak se od sebe odlišovaly. StB na ně v Brně do roku 1989 nepřišla, ale bylo to jenom díky systému konspiračních pravidel, která museli dodržovat jak přednášející, tak posluchači."
Žádné dokumenty, vše si museli pamatovat
V Brně bytové semináře trvaly nepřerušeně od roku 1984 do roku 1989. V tom se ten brněnský a pražský svět v podzemní univerzitě lišil. Mezi nejdůležitější postavy brněnských seminářů patřil Jiří Müller, který vymyslel i konspirační pravidla. Na britské straně pak stál Roger Scruton. Oba si rozuměli a proto i systém dobře fungoval. A pak je tu Petr Oslzlý, u kterého se ty bytové semináře konaly doma. Takže to jsou tři stěžejní postavy pro brněnskou podzemní univerzitu.
Utajení bylo tak dokonalé, že se dodnes přesně neví, kdo mezi studenty patřil. Historikové se snaží pamětníky dohledat. I dokumentace existuje jenom v omezené míře. Když se totiž přednášející vraceli do Británie, nesměli mít nic sebou, připomíná Petra Pichlová.
"Ti si opravdu museli všechno pamatovat. Pro Brita musí být strašně těžké zapamatovat si třeba česká příjmení a adresy. A s tím souvisí další brněnský unikát. Jiří Müller rozdělil dvě funkce. Byli pouze přednášející, kteří jezdili přednášet do domácnosti manželů Oslzlých, a ti se opravdu soustředili jen na ty své přednášky. Nemuseli si nic pamatovat, nic vyřizovat. A pak byla funkce tzv. kurýrů, což byli většinou mladí studenti Rogera Scrutona. Ti se zase úplně vyhýbali domácnosti manželů Oslzlých, a přijížděli pouze k manželům Millerovým. S těmi vyřizovali takové ty praktické záležitosti, dovoz techniky, zapamatování si těch jmen, adres, finanční podporu apod.. Například jedna výtvarnice si kreslila obrázky do svých diářů, které pro ni něco znamenali, ale pro celníky nebo pohraničníky to byly pouze obrázky."
Ona je pak dešifrovala až po svém příjezdu do Velké Británie.
S StB se honili v trabantu
Přednášky byly zejména o filozofii, politice, společenských vědách.
"První přijížděli filozofové, ale Petr Oslzlý je taková široce umělecky zaměřená osobnost. On je divadelní dramaturg, režisér, herec s velkým zájmem třeba o výtvarné umění a hudbu. Ty bytové semináře chtěl mít zaměřené na širokou oblast umění. Takže první sice přijížděli filozofové, ale brzy následovali i výtvarníci, hudebníci, ekologové a podobně."
Poměrně složité bylo dát dohromady alespoň nějaké fotografie ze seminářů, protože se tam nesmělo fotit, ani nahrávat. Na výstavě je například počítač z té doby, videokazety a podobně. Součástí výstavy je i trabant. Roger Scruton byl jako jediný z britských přednášející z Československa vyhoštěn. V roce 1985 ho s Jiřím Müllerem zadržela v brněnském parku StB.
"Jiří Müller tvrdil StB, že Roger Scruton má u něj osobní věci a dokumenty, které si musí vyzvednout předtím, než k tomu výslechu půjde. A právě Jiří Müller měl trabant, takže společně s Rogerem nasedl do toho trabantu a nastala honička po Brně, protože samozřejmě chtěli být doma co nejdřív, před StB, protože věděli, že tam mají i spoustu materiálů, které by se StB nelíbily. Takže chtěli získat co největší náskok, aby ten materiál zlikvidovali. No a proto ten trabant tady je, aby symbolizoval tento útěk před StB."
Po revoluci se mohl Roger Scruton pravidelně vracet do Československa, a nejraději se vracel do Brna. Tady získal doktorát Masarykovy univerzity, a před nedávnem mu město Brno udělilo čestné občanství in memoriam.
