Česká armáda jednáná o pronájmu britských stíhaček
Rozhodnutí dlouholetého sporu o řešení ochrany českého leteckého prostoru je možná na spadnutí. Dosluhující ruské migy by mohly nahradit britské nadzvukové stíhačky Tornado F3. Česká republika jedná o zajištění svého vzdušného prostoru s řadou zemí. Jednání s Brity jsou však nejdál. Podrobnosti má Jaromír Marek.
O koncepci vzdušné obrany státu se vedou spory už několik roků. Kabinet Miloše Zemana přišel před několika lety s plánem nakoupit 24 nadzvukových stíhaček Jas 39- Grippen. Z této transakce v hodnotě 100 mld korun nakonec sešlo. Definitivně ji poslaly k ledu loňské povodně. Z důvodu úspor neschválili nákup vládě poslanci a senátoři. Jednou z variant řešení problému vzdušné obrany bylo i vytvoření společné česko-slovenské letky. Faktem je, že sovětské MiGy-21 doslouží v prvním čtvrtletí roku 2005. Ještě toto pondělí nechtěl premiér Špidla prozradit, jak hodlá situaci řešit. Na tiskové konferenci během zbrojařského veletrhu Idet pouze uvedl.
"Úvaha není vedena o typu letadla, ale o zabezpečení vzdušného prostoru. Nic se nemění na koncepci, že protivzdušná obrana bude vedena národními prostředky: kombinací protivzdušné pozemní obrany a letectva. Debata o tom, který typ letadla a jsou podobou, zda nákup nebo něco jiného, je otevřená. Vstupuje do toho i offsetová složka. To vše vstupuje do rozhodování."
Stejně nekonkrétní byl i ministr obrany Jaroslav Tvrdík.
"Vláda uložila, abych do 30.června předložil koncepci ochrany vzdušného prostoru a já ji předložím. V rámci bezpečnostní rady státu jsme hovořili o potřebě rozhodnout o zabezpečení vzdušného prostoru jako o nutné podmínce pro uskutečnění reformy ozbrojených sil."
V úterý se objevila nová informace. O tom, že vláda jedná o pronájmu 14 starších britských letounů Tornado F3, které by mohly dočasně nahradit dosluhující migy. Britská Tornada by mohla český vzdušný prostor střežit přibližně pět let. Definitivní řešení obrany by se tak o těchto pět let odložilo. Další možností ochrany je přenechat tento problému jen Severoatlantické alianci. NATO však odmítá zasahovat v případě ohrožení například uneseným civilním letadlem, to je na zodpovědnosti každé členské země.
