Terne Čhave znamená mladí kluci

Kapela Terne Čhave

Romové neradi plánují, říká v rozhovoru pro Radio Praha kapelník Gejza Bendig, lídr kapely Terne Čhave, která vydala nové CD. Hudba je pro ně především komunikace s publikem.

Zhruba před dvaceti lety a možná už dříve (dnes už těžko dohledat, kdy přesně), začali hudební kritici užívat pojem "world music". Co tento pojem vlastně znamená? V překladu světová hudba, což ovšem mnoho nenapovídá. Prý se tak začala označovat muzika, kterou šlo jen těžko zařadit a měla prvky ethnické hudby. Někdo tvrdí že se jedná o lidovou muziku, která je autorsky zpracovaná, jiní se zase domnívají, že jde o fůzi různých žánrů s lidovou hudbou. Necháme ovšem stranou vymezování pojmů. Můžeme konstatovat, že world music dorazila už před několika lety do České republiky. Mimo jiné to dosvědčují články, recenze, kritiky v hudebních časopisech, které se měsíc co měsíc zabývají, zkoumají a rozebírají vlnu world music u nás. My vám v dnešní kulturní rubrice nabízíme kapelu, která se rozhodně do pojmu world music vejde -Terne Čhave a jejich nové CD Avjam Pale.

Rómská kapela Terne Čhave, což znamená mladí kluci, povětšinou žádnými velkými mladíky nejsou, neboť jejich počátky sahají až do druhé poloviny osmdesátých let. Plně elektrifikovaný sound postavený až na čtyřech kytarách, dvou baskytarách, bicích vychází z tradiční rómské hudby, ale vstřebává i jiné styly, jako rock, jazz, blues, takže výsledkem je poměrně originální hutný zvuk blízký slavným Gipsy Kings. Jak Terne Čhave začínaly? Na to odpovídá kapelník Gejza Bendig.

"My se známe z malého města Hradce. Bydleli jsme všichni téměř v jedné ulici. Takže se známe od malička. Spolu jsme hráli fotbal, blbli jsme, prostě všechno společně. Takže jsme se dali dohromady i v muzice. Jednou jeden z nás přitáhl kytaru a tím to vlastně začalo. Z 80% máme vlastní písničky, na nich mám asi největší podíl já, ale i kluci skládají. Lidové upravujeme dohromady, aby se nám zalíbili. Lidové písničky děláme tak, že texty zůstávají stejné tak, jak je známe, jak nás je naučili babičky. Problém jsou melodie, jak zachovat melodii, která se zpívala kdysi. Už vlastně přesně nevíme, jak zněla původní melodie, ale snažíme se zachovat, na co si vzpomeneme."

Jaké má kapela plány? Chystá se hrát i do zahraničí?

"My, jako Rómové, neradi plánujeme. Plánování se nás moc netýká. My v podstatě hrajeme, protože nás to nesmírně baví. Kontakt s publikem je pro nás vlastně největší odměna, co pro nás může být, proto hrajeme. Loni jsme hráli hodně. Hráli jsme po celé republice, pro různé publikum. Dám příklad - hráli jsme po pankáče, bylo jich tam tisíc, hráli jsem na náměstích, kde byli i starší lidé, na festivalech, v klubech. A to jsou vlastně naše plány. Prostě hrát. Cizina? O tom se takhle nedá mluvit. Když si nás někdo pozve, tak pojedeme hrát kamkoliv, když to bude kvůli hudbě."