Mladí Češi Romům stále neměří stejným metrem. Jejich postoj se však proti minulosti zlepšil

Výzkum podle manažera kampaně Lukáše Houdka není jen o tom, co lidé říkají, ale jak by reagovali v praxi. Třeba při pronájmu bytu.

Lukáš Houdek | Foto: Martina Schneibergová,  Radio Prague International

Pronajali by byt spíše člověku s typicky českým jménem, nebo s romským? V prvním případě by smlouvu podepsaly tři čtvrtiny lidí, ve druhé necelé polovina.

"Reálně testujeme jejich předsudky v reálných situacích. A na základě těchto experimentálních otázek se prokáže to, co řada lidí zpochybňuje, a to, že dochází k diskriminaci Romů na trhu s bydlením a v přístupu k dalším věcem," vysvětluje Lukáš Houdek, manažer agentury Median pro kampaň HateFree Culture.

Výsledky průzkumu dokládají i zkušenosti paní Lydie z Plzně, která o nich promluvila ve videu ke kampani.

Azylový dům | Ilustrační foto: Petr Kološ,  Český rozhlas

"Já jsem bydlela dva a půl roku na 'azyláku'. Až pak jsem se přihlásila do projektu Víc než jen bydlení. Takže jsem teď za ten byt fakt ráda."

Pomohl jí plzeňský neziskový projekt. Díky němu se mohla i s dětmi mohla z azylového domu přestěhovat do bytu.

Podle průzkumu lidé méně věří mýtům o menšinách, třeba, že Romové dostávají léky zdarma, a jsou odmítavější vůči rasistickému humoru.

Poloviny mladých nechce Romy za sousedy

V průzkumu odpovídaly zhruba dva tisíce lidí a hlavní cílovou skupinou byli lidé ve věku 15 - 30 let. Analytička Martina Veverková z agentury Median upozornila na to, že si dvě třetiny mladých myslí, že život Romů je komplikovaný, stejná část ale míní, že toho tato menšina začala "požadovat příliš".

Ilustrační foto: Jana Šustová,  Český rozhlas

Zhruba polovině dotazovaných by pak vadili Romové jako starostové nebo starostky u nich v obcích, jako sousedé, nebo kdyby se měli přiženit do jejich rodiny, dodala Martina Veverková, podle níž je diskriminace ve společnosti stále přítomná.

Německá aplikace propojí lidi s odlišnými názory

Kampaň HateFree Culture chce do Česka dostat třeba německou aplikaci, která seznamuje lidi s odlišnými názory. Algorytmus je propojí, můžou se sejít a dvě hodiny diskutovat. Lukáš Houdek, manažer agentury Median.

Ilustrační foto: Nguyen Tuan Hung,  Pixabay,  CC0 1.0 DEED

"Ten projekt v Německu běží několik let, už na něj byl realizován i výzkum, který prokázal, že skutečně ti lidé po těch dvou hodinách mění své postoje, hlavně se obrušují ty hrany."

Průzkum také ukázal, že mladí Češi hodnotí pozitivně vietnamskou menšinu a někdy mají tendenci přistupovat k jejím zástupcům mírněji než k majoritě.

Ukázala to otázka na neomluvené hodiny. V neutrálním případě by 40 procent lidí nahlásilo záležitost Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. V případě vietnamské rodiny tuto cestu navrhlo jen 22 procent mladších respondentů.

Autoři: Zdeňka Kuchyňová , Marie Veselá
klíčové slovo: