Česká vojenská nemocnice v Basře byla konečně otevřena
Otevření 7. polní nemocnice v Basře, propuštění Jindřicha Sitty z armády, předčasné ukončení povinné vojenské služby, ale i vzkaz našim vojákům na Blízký východ - to vše jsme zařadili do dnešního pokračování rubriky Voláme Kuvajt. Do vysílání Radia Praha ji pravidelně připravuje Milena Štráfeldová.
"Máme za sebou kolaudaci, čeká nás něco jako zkušební provoz a vychytání drobných nedostatků. V rámci tohoto zkušebního provozu teprve budeme mít jasno, jaké další nároky na nás realita bude klást."
"Byli pozváni jako čestní hosté. Byl to vztah naprosto neformální, velmi vřelý, vstřícný, takže pocity z jejich přítomnosti jsou velmi pozitivní."
V areálu irácké vojenské nemocnice v Basře, kde dnes stojí český vojenský špitál, však už od 25. dubna působí ambulance, která denně ošetří na padesát nemocných. Pacienti sem za českými lékaři přicházejí kupříkladu s popáleninami, průjmy a neléčenými chronickými nemocemi. V Basře je po letech blokády také mnoho pacientů s nádorovým onemocněním. Zástupci ministerstva obrany na místě přislíbili pomoc i sousední irácké nemocnici. Náčelník generálního štábu Pavel Štefka uvedl, že by sem česká armáda měla postupně dodat kompletní vybavení jednotky intenzívní péče, zařízení pro chirurgický sál a nejrůznější zdravotnický materiál.
S českou polní nemocnicí souvisí i další informace, kterou o víkendu přinesly Lidové noviny. Plukovník Jindřich Sitta, bývalý velitel polní nemocnice v Afghánistánu, v armádě končí. Náčelník generálního štábu Pavel Štefka mu totiž neprodloužil smlouvu. Sitta dostal podle listu před několika dny od náčelníka generálního štábu dopis, v němž mu Pavel Štefka oznámil, že na základě "nově zjištěných skutečností" nemůže ministru obrany Jaroslavu Tvrdíkovi doporučit prodloužení Sittovy další kariéry u ozbrojených sil. Za Sittu se přitom nejvyšší armádní autority postavily i v době, kdy byl vyšetřován kvůli podezření ze šikanování podřízených. Ministr Tvrdík deníku řekl, že Sittův odchod z armády je nejlepším řešením pro obě strany. Ocenil přitom Sittovo působení v misích v Turecku, na Balkáně i v Afghánistánu. "Práce pana plukovníka si velmi vážím. Je to hrdina hoden obdivu a úcty. Ani hrdina si však nemůže dovolit porušovat vnitřní předpisy," uvedl Tvrdík, ke konkrétním důvodům Sittova propuštění se ale nevyjádřil. Stanovisko armády shrnul mluvčí resortu plukovník Vladimír Palán:
"Pan plukovník Sitta porušil vnitřní předpisy armády. Na neprodloužení pracovního závazku se jednomyslně shodli členové zhruba dvacetičlenného pracovního orgánu kolegia ministra. Neprodloužení pracovního závazku, který končí panu plukovníku Sittovi koncem června, nesouvisí s funkcí velitele polní nemocnice v Afghánistánu. Existují vážné důvody, proč k tomuto rozhodnutí došlo, jsou to však důvody interní a není možné je zveřejňovat."
Jindřicha Sittu a náčelníka jeho štábu Michala Pechu obvinila policie ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování práv a chráněných zájmů vojáků za to, že ukládali svým podřízeným v Afghánistánu nezákonné přísné tresty. Plzeňský státní zástupce Zbyněk Eger však v březnu letošního roku rozhodl, že se nedopustili žádného trestného činu, a postoupil jejich případ ke kázeňskému vyřízení armádě.
Přestože naši vojáci v Kuvajtu a v Iráku jsou profesionálové, i je bude zřejmě zajímat, že éra povinné základní vojenské služby v české armádě už brzy skončí. Ministr obrany totiž předkládá vládě návrh, podle kterého by měla být zrušena k 31. prosinci roku 2004. Původně se s plnou prefesionalizací ozbrojených sil počítalo v rámci armádní reformy od roku 2007. Jak ale řekl Radiu Praha první náměstek resortu obrany Miroslav Kostelka, k rozhodnutí urychlit profesionalizaci o celé dva roky vedlo armádu několik důvodu:
"My jsme vycházeli z toho, že jsou výhodné podmínky pro nábor vojáků, které v minulosti neexistovaly. V minulosti jsme neměli odpovídající výcviková střediska, neměli jsme ředitelství pro výcvik a nábor. To se nám podařilo vytvořit. A samozřejmě neexistovaly poslanecké a senátorské iniciativy ke zkrácení vojenské základní služby."
Resort obrany si také nechal vypracovat rozbory, podle nichž je zrušení povinné vojenské služby do konce roku 2004 levnější variantou, nežli její postupné zkracování do roku 2006. Podle náčelníka generálního štábu Pavla Štefky je hlavní důvod vcelku logický:
"Pokud bychom měli šestiměsíční základní vojenskou službu a chtěli vycvičit specialistu, tak to trvá až šest měsíců. To znamená, že bychom ho vycvičili, dali mu dovolenou a poslali ho domů. Pokud bychom toto udělali u devítiměsíční služby, tak vycvičíme specialistu, který bude jeden dva měsíce u útvaru. Pak mu dáme dovolenou a zase ho pošleme do civilu. Zbylo by nám jediné: toho vojáka vycvičit na obyčejného samopalníka a pak ho využívat jako naprosto jednoduchou pracovní sílu, popřípadě jen na dozorčí a strážní službu, ale i to jen asi na tři měsíce."
Zkrácení služby na devět měsíců by stálo asi 920 milionů korun, při zkrácení na šest měsíců by armáda musela vynaložit dokonce více než dvě miliardy. Naopak zrušením základní služby od roku 2005 ušetří půl miliardy korun. Na překlenutí kritického období, nežli dosáhne plné profesionalizace, chce armáda vycvičit zhruba dva a půl tisíce profesionalů.
A na závěr dnešního vysílání do Kuvajtu zařadíme vzkaz, který na našem telefonním záznamníku s pražským číslem 221552989 zanechal pro Míru Kloubka posluchač z Nejdku:
A veršovaným přáním z nejdeckého sboru dnešní rubriku i celé naše vysílání Radia Praha uzavřeme. Připomínám jen, že nás najdete i na internetu, na adrese www.radio.cz. Naše poštovní adresa je Český rozhlas 7 - Radio Praha, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, nebo e-mail [email protected].
Z pražského studia se loučí Milena Štráfeldová. Na slyšenou zase příště.
