Vychází aktualizovaný komix Modrá pětka
Stejně jako ovlivnily několik generací kluků a holek Foglarovy nezapomenutelné Rychlé šípy, mezi klasiku se zařadila i Modrá pětka. Je to příběh tří kluků a dvou holek, kteří prožívají nádherná dobrodružství na vodě. 13 let poté, co seriál přestal vycházet, objevilo se na pultech jeho knižní vydání. Rubriku připravuje Vilém Faltýnek.
Stejně jako ovlivnily několik generací kluků a holek Foglarovy nezapomenutelné Rychlé šípy, mezi klasiku se zařadila i Modrá pětka. Je to příběh tří kluků a dvou holek, kteří prožijí jedno nádherné letní dobrodružství na vodě. Devatenáct let vycházely v časopise Pionýrská stezka. S mnohaletým odstupem teď dostávají tyto příběhy knižní podobu.
Jejich kreslířem byl Marko Čermák, literární autor příběhů Jiří Hromádko se spolu se svým kolegou Kolářem skrýval pod pseudonymem J. B. Kamil. Jeho se ptám, jak Modrá pětka navazuje na Foglara?
"Ta knížka vznikla proto, že pan Foglar na začátku normalizace nesměl publikovat. Já jsem od dětství jeho fanda. My jsme dělali i s Markem seriál do časopisu Junák, ten zastavili a začal vycházet časopis Pionýrská stezka. Dostali jsme šanci vytvořit tam původní seriál. Já jsem byl tenkát vyhozen z rozhlasu, takže to byla trochu i otázka duševního zdraví. Velice rád jsem to přijal. Je to foglarovský duch, ale není to plagiát. Je to pocta Jaroslavu Foglarovi. Jsou to takové jeho rychlé šípy v modernějším a zároveň ohleduplnější vůči holkám, protože tam dvě vystupují."
Jaké je to psát takový kreslený seriál? Jaké to klade úkoly?
"Ta poslední léta to už byl trochu zápas o témata. Představte si, že to bylo devatenáct ročníků! Samozřejmě, nebyl to týdeník, na rozdíl od foglarovského Hlasatele nebo Vpředu, ta Stezka byla čtrnáctideník, později i měsíčník, takže to číslo je podobné, kolem tří se stránek seriálu. Některé jsme museli teď vyřadit, protože marná sláva, čas od času jsme museli takzvaně odrážet dobu, takže aby to nezakázali, museli jsme občas uděla Modrou pětku a MDŽ a podobné nesmysly. To už jsem teď nezařadil. Ta poslední témata, to byl zápas o to, aby se člověk neopakoval.
No a jinak jaké to je: prostě vás něco napadne, zkusíte si to na čtvrtku neuměle načmárat sám, to je pak do značné míry vodítkem pro výtvarníka. On to samozřejmě pak udělá lépe a některé pohledy pojmě daleko bohatěji, ale v zásadě to má předkreslené, rozvržení na detaily, polocelky, celky, jak to ten autor vidí. Nebo pak nacházíme společnou cestu, navrhne, že něco by bylo třeba lepší ze zadního profilu, atd. Je to taková malinko jako filmová práce."
Marko Čermák spojuje ve své osobě dvě profese: hraje ve skupine Greenhorns a kreslí ilustrace k dětským knížkám. Patří ke kreslířům, kteří ilustrovali už původní Foglarovy příběhy. taky jeho jsem se zeptal, jak se takový foglarovský příběh kreslí. Kde se Čermák inspiroval?
"Po výtvarné stránce v PIFu, který se sem z Francie vozil už za totality, v tom časopisu byla řada skvělých kreslířů, pak jsem studoval Buriana, no a Fišer byl třetí. To byly tři oblasti, kde jsem se učil kreslířskému rukopisu, jak kreslit perkem, štětcem atd. No a protože jsem Čermák, tak jsem do toho přidal taky trochu toho Čermáka. Jiné už to asi nebude."
V čem je ten - vznosně řečeno - odkaz Rychlých šípů?
"Dneska děti neumí rozdělat oheň v kamnech, nevyznají se v lese, protože hrajou počítačové hry. Mně je z toho hrozně smutno, aby na tohle všechno svět nedoplatil, aby nezačal být na počítačích závislý tak, že se mu tohle všechno vymstí. Mezilidské vztahy jsou lepší, když lidi žijou takovým tím prostým normálním životam, jak se má žít v přírodě, než když sedí u počítačů. Tam je nějaká zrada, já to tuším."
Hromádko ke svému kolegovi dodává:
"V tom základním, v touze po dobrodružství a po kamarádství, i po tom pobytu v přírodě, v tom jsou děti pořád stejné. To že počítačová generace Foglara už nebere, tomu já nevěřím. Není to už samozřejmě v takovém množství, jako dřív, dnešní děti mají daleko víc různých aktivit, které je od četby odvádějí, jak se nehezky říká, nemají ten sicflajš, mají ho už jen pro ten počítač, ale touhu ve fantazii se někam přenést a něco zažít, tu mají pořád stejnou."
Nakladatelství Amulet vydává knížky pro děti a mladé čtenáře do 15 let. V několika edicích lze najít pohádky, knížky pro dívky, dobrodružné čtení pro kluky i populárně naučnu literaturu o tématech, o která se dospívající zajímají. Druhým svazkem Modré pětky teď nakladatelství uzavřelo ohlédnutí za foglarovskými příběhy 70. a 80. let.
