Karel Hoffmann byl odsouzen na čtyři roky, rozsudek ale dosud není pravomocný
Na čtyři roky nepodmíněně byl Městským soudem v Praze odsouzen bývalý vysoký komunistický funkcionář Karel Hoffmann. Podle žaloby se měl dopustit vlastizrady, když v noci 21. srpna roku 1968 nechal jako šéf Ústřední správy spojů odpojit vysílače Československého rozhlasu. Rozhlas tak nemohl odvysílat kritické stanovisko nejvyšších politických orgánů k srpnové okupaci Československa. Více informací přináší Milena Štráfeldová.
"Předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa považuje tento akt za odporující nejenom zásadám vztahů mezi socialistickými státy, ale za popření základních norem mezinárodního práva."
Hoffmann chtěl, aby jako první bylo zveřejněno prohlášení takzvané dělnicko-rolnické vlády, které intervenci vojsk Varšavské smlouvy ospravedlňovalo. Státní zástupkyně kvalifikovala jeho jednání jako vlastizradu a žádala pro něj pětileté uvěznění. Opírala se přitom o podklady Úřadu vyšetřování a dokumentace zločinů komunismu. Jeho vyšetřovatelé museli podle náměstka Pavla Breta v Hoffmannově kauze vyslechnout mnoho svědků:
"Ti, kteří žili, jsme samozřejmě vyslechli, včetně těch, kteří v současné době žijí v zahraničí. Zhruba jde o dvacet osob. K této kauze bylo třeba doplnit také mnoho listinných materiálů včetně žádosti z Ruska."Podle soudu se však nepodařilo prokázat, že Hoffmann v srpnu roku 1968 jednal v součinnosti s cizí mocí, a tak místo za vlastizradu byl odsouzen ke čtyřem letům za zneužití pravomoci veřejného činitele. K tomu dnes osmasedmdesátiletý Karel Hoffmann po vynesení rozsudku řekl:
"Za pozitivní, a to je rozhodující, považuji to, že soudem bylo vyvráceno všechno to, co po osm let zde bylo šířeno jak Úřadem pro dokumentaci, tak městským státním zastupitelstvím. Totiž že jsem se dopustil vlastizrady. Myslím, že rozsudek soudu toto vyvrátil a ukazuje, že to byly účelové lži."
Zneužití pravomoci Hoffman ovšem odmítl také a odvolal se k vrchnímu soudu. Kauzu navíc postoupila soudkyně ministru spravedlnosti Pavlu Rychetskému k posouzení, zda se na ni nevztahuje amnestie prezidenta Václava Havla z roku 1993. Prezident tehdy uložil ministru spravedlnosti, aby mu předložil k případnému zastavení trestního stíhání všechny případy, kdy je obviněnému více než 60 let. Čtyřletý nepodmíněný trest pro Karla Hoffmann tak dosud není pravomocný.







