Česko si připomnělo srpen 1968 i 1969

Foto: Policejní muzeum ČR

Ve středu se po celém Česku konaly desítky akcí, kterými si lidé připomínali 51 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a také oběti potlačených demonstrací v srpnu 1969, které provázely první výročí okupace. Podle nejnovějších poznatků zemřelo tehdy sedm lidí, zranění utrpělo 50 lidí.

Foto: Policejní muzeum ČR

Okupace Československa si do konce roku 1968 vyžádala 137 mrtvých a zhruba 500 těžce a stovky lehce zraněných. Velká část obětí padla při bránění budovy Českého rozhlasu na pražské Vinohradské ulici. Právě tam se konala tradiční akce k připomenutí památky obětí invaze.

Foto: Tereza Čemusová,  Český rozhlas
Vzpomínkovou akci uvedl nástup čestné stráže za doprovodu Ústřední hudby Armády České republiky. U pamětní desky nechyběli tradičně zástupci Junáka a Sokola. Věnce přišli položit představitelé obou komor Parlamentu, delegace za prezidenta a vládu. Slavnostní projevy zahájil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

"Tehdy se zdálo, že na naši republiku nevratně padla dusivá noc a že - řečeno s Karlem Krylem - tato noc nebude krátká. V narážce na dočasný pobyt sovětských vojsk se vtipkovalo, že jednotkou dočasnosti je jeden furt. Ta noc skutečně nebyla krátká, ale věčná také nebyla,"řekl.

S projevy vystoupili také předseda Senátu Jaroslav Kubera z ODS, šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček z hnutí ANO, velvyslanec Slovenska Peter Weiss, pražský primátor Zdeněk Hřib z pirátské strany a řada dalších.

Virtuální realita vás přenese do minulosti

Foto: Jiří Šeda,  Český rozhlas
Český rozhlas taky přichystal možnost, aby si kdokoli mohl prožít srpnové události v takzvané virtuální realitě, která je umístěna v budově v Římské 13. Projekt nabízí dva pohledy na jednu situaci. Jednak to, jaké pocity zažíval mladý muž, který v roce 1968 vlastním tělem bránil průjezdu sovětského tanku. Ale taky, jak se mohl cítit okupační voják, který tento tank řídil. Virtuální realita je určena pro dvě osoby naráz. Každý z dvojice si vyzkouší obě role, a to po dobu deseti minut na jednu.

Zajímavostí je, že událost s ležícím mladíkem a tankem vychází ze skutečného příběhu. Tvůrci vycházeli z historie Liberce, říká Veronika Bošelová z kreativního HUBu Českého rozhlasu. "Naši kolegové objevili fotografii, na které leží jeden mladík před blížícím se tankistou, a my vlastně chceme návštěvníkům přiblížit, jaké to je," dodává.

Zajímavý interaktivní projekt připravili u příležitosti připomínky srpnových událostí historikové z Ústavu pro studium totalitních režimů společně s kolegy z Vojenského historického ústavu. Sestavili online mapu, která přesně zobrazuje, kde a za jakých okolností zahynuli lidé v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy v období od srpna 1968 do srpna 1969.

Vzpomínkové akce probíhaly po celé České republice

Další akce se konaly v desítkách českých měst. Třeba v Liberci ráno lidé u pomníku obětí okupace uctili jejich památku. Na začátku zazněly písně Marty Kubišové a Karla Kryla, pak buly minuta ticha, lidé pak zapálili svíčky a politici položili na místo věnce.

Pietní shromáždění proběhla také například v Brně, Prostějově a ve Znojmě. V Jihlavě vzpomínkovou akci doprovodili folkoví hudebníci. Například v Lomnici nad Popelkou účastníci procesí nesli bílé látky rozměrů 60 krát 100 centimetrů se jmény 137 obětí ze srpna 1968 a dalších pěti ze srpna 1969.

Platforma Bez komunistů pak uspořádala připomínku obětí na pražském Václavském náměstí. Zazněla tam jména obětí komunistického režimu, které četli členové organizace. "Představujeme výchovně - vzdělávací projekt Po stopách totalitní minulosti. Je určen hlavně pro mladou generaci, aby o totalitní historii co nejvíce věděla," vysvětluje organizátor Petr Marek.