Právník Tomáš Sokol kritizuje vměšování politiků do soudního rozhodování

Právník Tomáš Sokol (snímek z roku 2002), foto: ČTK

Prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla vstoupili do vývoje událostí, které se rozpoutaly mimo jiné kvůli soudním sporům Františka Oldřicha Kinského o majetek zabavený na základě Benešových dekretů. Oba se rozhodli svolat mimořádné schůzky politiků. Ministerský předseda již navíc pověřil experty, aby vypracovali ústavní novelu, která by zabránila chybným interpretacím zákonů souvisejících s restitucemi a poválečnými dekrety.

Vladimír Špidla,  foto: ČTK
Prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla vstoupili do vývoje událostí, které se rozpoutaly mimo jiné kvůli soudním sporům Františka Oldřicha Kinského o majetek zabavený na základě Benešových dekretů. Oba se rozhodli svolat mimořádné schůzky politiků. Ministerský předseda již navíc pověřil experty, aby vypracovali ústavní novelu, která by zabránila chybným interpretacím zákonů souvisejících s restitucemi a poválečnými dekrety.

Špidla zároveň požádal ministra spravedlnosti Pavla Rychetského, aby dal podnět ke sjednocení ve věci restituční legislativy a zahájil práci na vhodné novele ústavy tak, aby nemohla být restituční hranice obcházena.

Podle právníka Tomáše Sokola je to ovšem nepřípustné vměšování politiků do soudního rozhodování.

"Už asi před dvěma sty lety byla výkonná moc oddělena od moci soudní. A tím, kdo vykládá zákony, ať už dobře nebo špatně z našeho subjektivního pohledu, je prostě soud. To znamená, přijímat nějaký zákon, podle kterého by ještě někdo jiný měl bránit tomu, aby soud nepřijal výklad zákona, který se jemu zdá být chybný, je jednoznačný zásah výkonné moci do moci soudní."

Právník Tomáš Sokol  (snímek z roku 2002),  foto: ČTK
Premiér Špidla současně požádal ministra financí Bohuslava Sobotku, aby zpracoval návrh novely zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Stát by podle této úpravy příště mohl zastupovat i obce.

Tomáš Sokol tvrdí, že Benešovými dekrety už dnes nelze hýbat.

"Benešovy dekrety jsou neochvějnou součástí našeho právního řádu a já bych nechtěl otevírat diskusi, která je otevírána odněkud ze zahraničí. Jiná věc je, že už někdy v roce 1994 přijaly naše soudy doktrínu, že pokud řízení o Benešových dekretech, o jejich aplikaci na konkrétní případy neskončilo do 25. února 1948, je možné je přezkoumat. Ta doktrína má logický základ. Ten vyplývá z toho, že po tom tzv. vítězném únoru se už o nějakém spravedlivém procesu u nás nedalo hovořit. To je jedna věc a druhá věc je, že v některých případech se zjišťuje, že stát drží určitý majetek s poukazem na Benešovy dekrety, ale ve skutečnosti tento majetek podle těchto dekretů vůbec nebyl odňat. To znamená, netýká se to vůbec dekretů jako takových. Týká se to určitých konkrétních případů aplikace Benešových dekretů na konkrétní situace a toho, že ta aplikace, jak je tvrzeno, nebyla správná."

Každopádně je zřejmé, že téma Benešových dekretů se z české politiky jen tak nevytratí.