Omyly justice stály loni státní kasu skoro 150 milionů, nejvíce za 15 let
V Česku přibývá počet lidí, kteří se cítí být poškozeni postupem justice, a žádají odškodnění. Loni jim stát zaplatil rekordních téměř 150 milionů korun. Je to nejvyšší částka za posledních 15 let. Třeba oproti roku 2020 je o asi 30 milionů vyšší. Řada lidí se ale o odškodnění musí soudit déle než deset let.
Ročně žádají stát přibližně tři tisíce lidí, aby je odškodnil za nesprávný verdikt soudu, nepřiměřenou délku soudního řízení, nezákonné trestní stíhání, vazbu, ale i za chyby exekutora či notáře. Milionové odškodné přiznávají soudy jen ve výjimečných případech.
Mezi ně patří i případ zdravotní sestry Věry Marešové, které před několika dny soud přiznal odškodné ve výši dva a čtvrt milionu korun, což značně převyšuje běžně přiznávané částky. Marešová, která čelila obvinění z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici a některá média ji proto přezdívala „sestra smrt“, žádala celkem pět milionů korun.
Obžaloba tvrdila, že jako zdravotní sestra podávala v letech 2010 až 2014 pacientům v rumburské nemocnici silné dávky draslíku, po kterých jim selhalo srdce. Chtěla si tak údajně ulehčit práci. Vyšetřování odstartovala smrt jedné z pacientek. Soudy ji ale nakonec osvobodily, protože nebylo prokázáno, že se skutky staly.
Marešová, které hrozilo doživotní vězení, řekla po vyhlášení rozsudku o odškodném, že rozhodnutí je pro ni částečnou satisfakcí.
„Ta doba, která uplynula, byla velmi složitá. Teď jsem na tom relativně líp. Nicméně veškeré soudy, které probíhají, znovu probouzejí to, co člověk chce dávno zapomenout. Ale jsem ráda, že to dopadlo tak, jak to dopadlo,“ uvedla. Její advokátka Iva Jónová doplnila, že společně zváží ještě podání dovolání.
Milionová odškodnění v minulosti
Nejvyšší částku v historii české justice, skoro pět milionů korun, dostal podle ministerstva spravedlnosti muž z Hlinska. Toho soudy nezákonně odsoudily za znásilnění. Jeho nevina se ukázala až po 18 letech v obnoveném trestním řízení.
Vysokou částku přiznal soud v roce 2014 také nynější eurokomisařce Věře Jourové, která dostala za nezákonnou vazbu v kauze Budišov náhradu majetkové újmy ve výši 2,7 milionu korun. Jourová na podzim roku 2006, kdy byla náměstkyní ministra pro místní rozvoj, strávila kvůli kauze měsíc ve vyšetřovací vazbě. Podezření z korupce se ale neprokázalo a její stíhání v roce 2008 skončilo konstatováním, že skutek se nestal.
Odškodnění za nezákonná trestní stíhání loni tvořilo asi polovinu celkové částky. Stát lidem vyplatil přes 73 milionů korun.