Fotbalová Sparta posílila o Srba do obrany a černohorského kanonýra

Český fotbalový mistr před začátkem sezony posiluje a získal dva zkušené hráče ze Srbska a Černé Hory. Tenistka Martina Navrátilová dosáhla dvacátého vítězství ve Wimbledonu a neustále posouvá hranice vrcholového sportu. To další vynikající česká hráčka Hana Mandlíková na All England Clubu nikdy nevyhrála, přesto se tam ráda vrací. Začíná pravidelná sportovní rubrika.

Fotbalová Sparta posílila o Srba do obrany a černohorského kanonýra

Igor Gluščveić a Mirko Poledica, jeden útočník, druhý obránce, jeden Černohorec, druhý Srb, oba pak největší letní posily fotbalové Sparty. Devětadvacetiletý útočník Gluščević má pověst kanonýra, kterou získal během působení v španělské Extremaduře a Seville nebo v řeckém Arisu Soluň. Do Prahy přestoupil po třech sezonách strávených v holandském Utrechtu. Zeptal jsem se ho, co pro něj angažmá ve Spartě znamená:

Igor Gluščveić a Mirko Poledica, phptp: CTK

"Co bych řekl? Jsem skutečně rád, že budu v nadcházející sezóně moci oblékat dres Sparty. V tuto chvíli jsou samozřejmě jak z mojí strany, tak ze strany klubu velká očekávání. A já udělám vše proto, aby se tato očekávání naplnila.Chci být součástí týmu, chci být hráč, který s ostatními spolupracuje a nemyslí jen na sebe. To je podstata všeho a mělo by to přispět k našemu společnému úspěchu."

Levonohý obránce Poledica je o čtyři roky mladší než Gluščević a má také méně zahraničních zkušeností. Do Sparty přestoupil po sezoně v polském Lechu Poznaň. I pro Poledicu je angažmá ve slavném klubu výzvou:

"Znamená pro mě zcela jistě vrchol kariéry. Sparta je jakási ikona českého fotbalu, která si za posledních dvacet let vydobyla nejen v Čechách, ale i ve světě velmi dobré jméno. A to jak výsledky v Lize mistrů, tak výjimečnými individuálními výkony. Český fotbal zažívá velkou expanzi, vždyť česká reprezentace patří mezi nejlepší na světě."

V tomto s Poledicou, který na svou reprezentační příležitost stále čeká, souhlasí i mezinárodně ostřílenější Gluščević:

"Vím, že je český fotbal na úrovni reprezentace velmi zajímavý a silný, což by samozřejmě nešlo bez kvalitního klubového fotbalu. A řekl bych, že kvalita české kopané stále roste."

A jaké jsou ambice a cíle obou posil?

"Cíle, cíle... Jaké jsou cíle? Vím, že cíle má Sparta maximální, tedy vítězství v české lize a pak také co největší úspěch v Lize mistrů."

...říká hráč s číslem 25 - Igor Gluščević.

A pilíř obrany s číslem 18, jehož příjmení Poledica znamená v češtině náledí...?

"Mé ambice jsou totožné s ambicemi klubu, tedy především Liga mistrů, obhajoba titulu. A osobní ambice? To je jasné! Abych splnil očekávání, do Sparty jsem přišel, abych posílil tým dobrou prací a dobrou hrou. A když budeme všichni spokojení, naše spolupráce může trvat déle."

Hráči z bývalé Jugoslávie byli až dosud především doménou rivala Sparty, Slavie. Prezidenta letenského klubu Vlastimila Košťála jsem se zeptal, zda-li volba letních posil nesouvisí s tím, že Sparta nedávno zakoupila proslulou pražskou kavárnu Slavie?

"Ne, s tím to opravdu nesouvisí. Rozhodujeme se podle jiné strategie. Myslím, že to, že to jsou hráči z bývalé Jugoslávie, je do jisté míry náhoda. V tom smyslu, že patřili do skupiny hráčů, které jsme sledovali. Mluví pro ně i to, že zde de facto neexistuje jazyková bariéra, že jsou lehce přijatelní v kolektivu, že je usnadněná komunikace s realizačním týmem a že jsou ověření v zahraničních ligách. To znamená, že nekupujeme žádné velké talenty, které je potřeba socializovat - jako Afričany nebo Jihoameričany, - my kupujeme hráče, kteří jsou z tohoto pohledu bezproblémoví. Navíc je tady i jazyková příbuznost, takže si myslíme, že naše volba byla správná."

Co je podle prezidenta Košťála hlavním rysem letní přestupové politiky Sparty?

"Posílit základní kádr, zejména tam, kde jsme neměli pozice zdvojené, abychom zkrátka do pohárů postavit to nejlepší, co máme. S těmito posilami máme už všechny pozice zdvojené a máme dokonce i určitý hráčský přetlak. Tento přetlak poněkud snížíme, protože po soustředění v Seefeldu vyřadíme čtyři hráče, takže věřím, že zůstane kvalitních dvaadvacet hráčů, kteří budou mít šanci v Evropě uspět."

Martina Navrátilová, photo: CTK

Česká tenistka Martina Navrátilová dosáhla na kurtech All England Clubu dalšího vynikajícího úspěchu: s Indem Paesem vyhrála wimbledonskou smíšenou čtyřhru, čímž dosáhla svého již dvacátého vítězství na nejprestižnějším turnaji série Grand Slam. Turnaj pozorně sledovala i další vynikající tenistka Hana Mandlíková, která v první polovině osmdesátých let zvítězila na třech ze čtyř turnajů Grand Slam, pouze ve Wimbledonu skončila dvakrát ve finále. S jakými pocity se vrací do Londýna?

"Vracím se sem velmi ráda, protože to je skutečně zvláštní místo. Od malička bylo mým snem vyhrát Wimbledon. Nepodařilo se, ale to se někdy stává každému hráči. Teď se sem vracím opravdu velmi ráda, protože už nejsem pod takovým tlakem a stresem, pod kterým jsem byla jako hráčka nebo jako trenérka. Takže si to tady užívám."

Co Mandlíkové nepovedlo jako hráčce, toho dosáhla jako trenérka před pěti lety s Janou Novotnou. Jejich rozchod nebyl zcela bezproblémový a obě tenistky se nyní příliš nestýkají:

"S Janou jsme se neviděli docela dlouho. Ona se asi na rok odstěhovala do Virginie. Pak se vrátila zpět na Floridu, ale nevídáme se."