Hrady a zámky sténají

Zaměstnanci Národního památkového ústavu z celé země bijí na poplach, protože hrozí, že některé hrady a zámky bude nutné kvůli nedostatku financí v září pro veřejnost uzavřít. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Hrady a zámky sténají

Zleva ekonomka územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Plzni Jana Čížková, lipnický kastelán Marek Hanzlík a senátor Martin Mejstřík, foto: ČTK

Kasteláni tvrdí, že budou nuceni památkové objekty uzavřít nebo výrazně omezit jejich provoz, protože nebudou mít peníze pro průvodce na celou návštevnickou sezónu. Jak uvádí Jana Čížková, ekonomka Národního památkového ústavu v Plzni, platy průvodců jsou přitom neuvěřitelně nízké, kolem čtyř tisíc korun měsíčně.

"Těmto průvodcům, od kterých mimo jiné chceme, aby uměli několik jazyků, aby se starali o návštěvníky a prodávali naši práci, můžeme platit když to přepočteme 23 až 35 korun na hodinu. Za takové peníze už snad nepracuje téměř nikdo."

Problém nelze řešit kvůli rozpočtové směrnici ministerstva kultury ani přesunem prostředků v rámci Národního památkového ústavu. Pod něj od letošního ledna spadá celá oblast památkové péče a provoz památkových objektů ve vlastnictví státu. Průvodcovskou bídu dokresluje Jiří Skalický, kastelán kláštera Plasy.

"Jelikož se najímají na sezónní dohodu, tak nemají nárok na žádné výhody, například stravenky, ošatné, boty atd. Když si uvědomíte, že oni provádějí návštěvníky za 23 korun na hodinu, prošoupou si přitom za sezónu dvoje boty, tak je to velice směšné."

Lipnický kastelán Marek Hanzlík (vlevo) a senátor Martin Mejstřík, foto: ČTK

Zatímco dříve vykonávali průvodcovskou práci většinou lidé s vysokoškolským vzděláním, dnes už začínají převažovat mladí středoškoláci. Podle kastelánů hrozí, že klesne úroveň služeb a tím i zájem, zejména zahraničních turistů. Rizika s tím spojená si prý uvědomuje daleko více Ministerstvo pro místní rozvoj než mateřské Ministerstvo kultury. Jiří Skalický to dokládá výrokem nejmenované úřednice z Ministerstva kultury.

"Nám například bylo řečeno, že když nemáme peníze na provoz, tak ať to zavřeme."

Zaměstnance Národního památkového ústavu po celé zemi ale netíží pouze problémy s průvodci. Poukazují rovněž na neúnosnou situaci u vlastních platů. Ty jsou dnes hluboko pod celostátním průměrem. Dosahují zhruba 11 tisíc korun měsíčně. Už i učitelé a zdravotníci jsou na tom mnohem lépe. Pracovníky v památkových objektech také deptá chronický deficit prostředků na obnovu a údržbu památek. Teď už jim ale dochází trpělivost. Sepsali petici, v níž se obracejí na poslance a senátory s úpěnlivou suplikou, aby se s tím vším už konečně něco udělalo. Petici v úterý převzal senátor Daniel Kroupa. Za petiční výbor Senátu přislíbil, že bude vykonán patřičný tlak na Ministerstvo kultury, aby celou záležitost projednalo.

"Já doufám, že ministerstvo kultury si uvědomí, že kultura přináší nejenom duchovní, ale i materiální prospěch, a tak by neměla být materiálně zanedbávána."

Jinými slovy řečeno, národní památky se výrazným způsobem podílejí na státních příjmech z cestovního ruchu. O zlatou slepičku by tedy měl odpovědný hospodář řádně pečovat, a to i v dobách nouze.