Bém i Kasl se shodují: Pražské zastoupení v Bruselu nefunguje zcela efektivně.
Když Praha vloni v červnu slavnostně otevírala své zastoupení v Bruselu, sídle Evropské unie, metropolitní politici nešetřili ambiciózními slovy o tom, že Dům Prahy svým lobbingem a propagační činností pomůže hlavnímu městu získat zejména potřebné investice. V důsledku povodní se diplomatická aktivita zastoupení snížila, podle některých kritiků dokonce bezdůvodně zastavila a navíc ani hospodaření úřadu není zcela transparentní. O Domu Prahy hovořil se současným a bývalým primátorem Herbert Brynda.
Když byl koncem června loňského roku v Bruselu otevřen Dům Prahy, vítala hosty fanfára Pražského hradu, vyhrávaly přední české hudebnice a slavnostní večer ukončila velkolepá světelná show se symbolikou české metropole a malý ohňostroj. Praha zakoupila dům číslo 16 na Palmerstonově třídě za 40 milionů korun a dalších osm si vyžádala přestavba nemovitosti, v níž byla dříve zubní ordinace. Podle tehdejšího vyjádření ředitele pražského zastoupení Zdeňka Wernera měl Dům sloužit k propagaci Prahy, k přitahování investic a k šíření informací. Nedlouho po otevření přišly povodně a - Dům Prahy se odmlčel. Jeho diplomatický hlas není podle pozorovatelů příliš silný dodnes. Pražského primátora Pavla Béma (ODS) jsem se zeptal, jak je po více než roce činnosti s prací zastoupení v Bruselu spokojen:
"Když někde otevřete novou kancelář, tak nějaký čas trvá než se zaběhne, nějaký čas trvá než se vytvoří vztahy s různými partnery, s partnerskými městy a s bruselskou administrativou, čili nemůžeme chtít zázraky hned druhý den po otevření. Druhým problémem je fakt, že se o pražském zastoupení napsala řada věcí, ale zároveň se na veřejnost nedostalo mnoho z toho, co udělalo. Například se skrze pražské zastoupení podařilo získat poměrně velkou podporu nejrůznějších partnerských měst, která nakonec Praze po povodních přispěla. A tím třetím horizontem - a tady si nejspíš pražské zastoupení kritiku zaslouží - je, že by člověk - nebo přinejmenším já jako primátor - po roce čekal daleko větší dynamiku v práci pražského zastoupení. Když se kupříkladu dívám na reálné příjmy z Evropské unie, když se dívám na rozpracovanost projektů, tak snad s výjimkou jednotných programových dokumentů, které nám v budoucnu umožní čerpat alespoň část prostředků ze strukturálních fondů, tak jsme se příliš daleko nedostali. A tady bych byl skutečně diplomatům pražského zastoupení v Bruselu schopen leccos vyčítat. Předpokládám, že do konce tohoto roku bude pražské zastoupení fungovat na sto procent."
Do konce roku by totiž měl být znám nový pražský vyslanec v Bruselu, který vzejde z výběrového řízení. To chce magistrát vypsat také proto, že nedávná kontrola, kterou provedli členové zastupitelstva, ukázala na značné finanční nesrovnalosti v hospodaření Domu Prahy. Bývalý primátor a nynější pražský zastupitel Jan Kasl (ED), který byl "duchovním otcem" bruselského zastoupení, vidí hlavní problém v osobě Zdeňka Wernera:
"Kdyby tam byl schopný člověk, tak mohly být výsledky zcela jistě lepší. Ale nečekejme, že by třeba změnil názory Evropské unie a Praha by dostala strukturální fondy. To je věc, která nesouvisí se zastoupením, ale určitě by ty výsledky mohly být větší. Byla tam vlastně jen jedna oficiální akce, vloni v červnu, pak nějaká nahonem dělaná výstava, to jsou zcela neuspokojivé výsledky. Proto jsem - od svého zvolení v prosinci - na zahraničních výborech zastupitelstva asi pětkrát požadoval, aby nám pan Werner připravil plán na letošní rok, aby nám referoval, co tam vůbec dělá. Nikdy jsme to nedokázali, nikdy nebyl schopen ani ochoten zpracovat plán, začít efektivně fungovat a skutečně se začít chovat jako zástupce Hlavního města Prahy."
V Bruselu nyní funguje zastoupení asi dvou stovek regionů a měst členských zemí, která se většinou soustřeďují na lobbování u evropských institucí. Srovnatelně náročné středisko jako Praha s ročním rozpočtem 15 milionů korun provozuje zhruba 30 evropských regionů.
