Spirála se skleněnou fasádou. Český pavilon na EXPO 2025 odráží tradici českého sklářství
Spirálovitá konstrukce pokryta více než stovkou skleněných tabulek. Taková bude podoba pavilonu, který bude Česko reprezentovat na světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace. Tvůrcem je česká architektonická kancelář Apropos Architects, kterou odborná porota vybrala z třiceti osmi projektů.
Na podobu pavilonu byla vyhlášena otevřená architektonická soutěž. K tomuto kroku došlo po více než dvaceti letech, naposledy to bylo na EXPO 2000 v německém Hannoveru. Generální komisař české účasti na světové výstavě Ondřej Soška to nyní zdůvodnil tím, že hledal cestu, jak zapojit co nejvíce designérů a architektů.
A to se povedlo, sešlo se třicet osm návrhů z celé Evropy. O nejlepších pak rozhodovala sedmičlenná odborná komise v čele s architektkou Evou Jiřičnou. Soutěž nakonec vyhrála česká kancelář.
„Přestože soutěž byla vyhlášena jako celoevropská, byla vypsaná v českém jazyce zcela úmyslně, aby účastníky připravila na to, že půjde o český pavilon. Podle zákona o zadávání veřejné zakázky ale nemohli být ze soutěže vyloučeni architekti z jiných zemí Evropské unie. Předsedkyně poroty Eva Jiřičná s tím měla trochu problém. Řekla, že do českého týmu na mistrovství světa také nepostavíte hráče ze zahraničí. Ale prostě to nešlo jinak," vysvětluje předseda České komory architektů a jeden z členů poroty Jan Kasl.
Soutěž byla anonymní a porota tak až do okamžiku podpisu protokolu a otevření obálek nevěděla, která kancelář z které země vyhraje. Jednotlivé týmy se ale podle Kasla neskládaly jen z architektů, byli tam i různí odborníci z Česka i zahraničí.
„Někdy si tam vybrali experta, který zná Japonsko, tedy místní prostředí. Byli tam experti z oblasti designu, výstavnictví, byli tam kunsthistorici nebo kurátoři výstav. V těch 38 týmech bylo možná na 400 různých expertů.“
Vyhrálo české sklo
Protože na výstavy EXPO chodí zhruba 85 procent domácích návštěvníků, bylo cílem, aby pavilon vyjadřoval něco českého pro japonské publikum, aby Českou republiku svoji podobou představil jak zvenku, tak i uvnitř. Podle poroty autoři vítězného návrhu předložili jasný, srozumitelný a snadno zapamatovatelný návrh, jehož nepřehlédnutelnost z vnějšku je nesporná.
„Jedna z podmínek, nebo spíš doporučení byla, že se pavilon musí také rozebrat a ideálně odvézt zpátky, aby se znovu postavil v České republice. Proto bylo také jedním z hlavních požadavků použití dřeva, který splnilo 90 procent projektů. Obvodový plášť pak navrhovali různě, často byl dřevěný, někdy byla použita membrána a někde i sklo. Ale ne v té míře jako u vítězného návrhu, kde skleněná spirála stoupá od přízemí až nahoru. Je dělaná ze skleněných panelů, které mají vyjadřovat schopnost českých sklářů, tradici a určitou výjimečnost skla,“ říká Kasl.
Pavilon dále popisuje jako vzhůru se rozšiřující spirálu obtáčející prostor centrálně umístěného auditoria, která vede návštěvníky na atraktivní střešní terasu s barem a restaurací.
„Je to taková stoupající spirála, která řeší expozici uvnitř i bezbariérově, pro hendikepované. Budova je navržena tak, aby dokázala přijmout 20 tisíc hostů denně po dobu šesti měsíců. Co tam bude trochu problém, je najít způsob, jak instalovat exponáty, které nelze připevnit na prosklenou stěnu. Musí se nějak navěšovat na vnitřní stěnu podél spirály, která vlastně umožní, že všichni se budou moc na ně podívat, jak postupně půjdou nahoru,“ naznačuje Kasl.
Český pavilon by měl být hotový do konce roku 2024. Poté budou všechny díly přepraveny po moři do Japonska a začne montáž. Podle Kasla získal český pavilon velmi krásné místo.
„Jsme na krásném místě u moře - je to celé na uměle vytvořeném ostrově. Díváme se na pobřežní promenádu a na moře. Kolem celého výstaviště běží prstenec ze dřeva, což bude největší dřevěná stavba na světě,“ popisuje předseda České komory architektů Jan Kasl.
Celkový rozpočet české účasti na světové výstavě se pohybuje okolo 500 milionů korun, samotná výstavba pavilonu by měla přijít na 120 až 150 milionů korun.
