Zprávy Radia Praha

V Hroznětíně skončila likvidace havárie po úniku čpavku

Specializovaná firma dokončila v neděli likvidaci havárie po úniku čpavku ze strojovny masokombinátu v Hroznětíně na Karlovarsku. Vyčerpala zbytek kontaminované vody ze sběrné šachty, do níž při opravě chladírenského zařízení vyteklo asi 400 litrů čpavku. Čpavková voda pak natekla do říčky Bystřice, kde uhynuly stovky ryb.

V sobotu odpoledne rybáři dokončili čištění říčky. Na čtyřech kilometrech toku čpavek usmrtil vše živé. Největší škodu způsobil úhyn stovek chovných pstruhů, které rybáři v září chtěli přemístit do líhní k výtěru. "Pět let práce tak přišlo vniveč," posteskl si předseda Českého rybářského svazu v Ostrově Lumír Pála.

Přímá škoda způsobená úhynem pstruhů činí 200.000 korun. Únik chemikálie však způsobil i další škody. Podle ekologů jsou jen těžko vyčíslitelné. Jed například zničil vodní plankton a bude záviset na schopnosti toku, za jak dlouho se s tím vypořádá.

Případ vyšetřuje policie pro podezření z obecného ohrožení. Prověřuje především odpovědnost masny Rabbit z Trhového Štěpánova na Benešovsku, která je majitelem masokombinátu.

Epidemie úplavice pokračuje, v nemocnicích je 31 nakažených

Epidemie úplavice, která v minulých dnech postihla komunitu Romů v Karviné, pokračuje. Na infekčních odděleních je umístěno 31 nakažených lidí. Pacienti jsou rozděleni do nemocnic v Havířově, Ostravě a Třinci.

Někteří nemocní, kteří se nakazili mezi prvními, už zdravotnická zařízení opustili. "Jen z Havířova jsme v pátek propustili šest lidí," uvedl primář infekčního oddělení havířovské nemocnice Ivo Mifek. V domácím léčení jsou i dvě zdravotní sestry. Mezi nakaženými je řada dětí. Nejmladšímu je teprve několik měsíců.

Vysoce nakažlivou střevní nemoc do Karviné přivezl muž, který přijel ze Slovenska navštívit rodinu. Podle epidemiologů je situace vážná. Během jednoho roku se na území celé republiky objeví asi 100 případů úplavice. Na Karvinsku poslední epidemii zaznamenali v roce 1994. První nemocní se nakazili na koupališti. V nemocnicích pak skončilo více než 300 pacientů s úplavicí.

Úplavice se šíří velmi rychle. Je nutné dbát na důslednou hygienu po použití záchodů a také při manipulaci s potravinami. Podle odborníků byly v minulosti podobné epidemie úplavice, která se projevuje vysokými horečkami, průjmy, nevolností a bolestmi břicha, pro nakažené pohromou. Následkům většinou podlehla třetina až polovina nemocných. "Dnes už je úplavice dobře léčitelná a epidemie se neobjevují tak často," vysvětlila.

Letadlo převážející mrtvého alpinistu přistálo v Praze

Krátce před nedělním polednem přistálo na pražském letišti v Ruzyni letadlo, které z Ruska převáželo rakev s tělem alpinisty Miloše Smilovského z Frýdeckomístecka. Horolezec zahynul 4. srpna při výstupu na sopku Ključevskaja na ruském poloostrově Kamčatka. Rakev byla přepravena standardní pravidelnou linkou Praha - Petrohrad.

Přeprava stála 5000 dolarů (asi 145.000 korun). Dalších 10.000 dolarů (290.000 korun) už stála záchranná akce a snesení těla z výšky kolem 4000 metrů nad mořem do civilizace. Veškeré náklady bude hradit s největší pravděpodobností rodina tragicky zesnulého alpinisty. Smilovský byl totiž špatně pojištěn.

Smilovský se o zdolání vrcholu sopky pokusil společně s pěti kamarády. Jejich skupina se během cesty přidala k výpravě organizované cestovní kanceláří Turistika a hory. Alpinista na vrchol nedošel a rozhodl se vrátit zpět do základního tábora. Právě při sestupu jej padající kámen zasáhl do hlavy a muž po několika hodinách zemřel.

Žně na severu Moravy se chýlí ke konci, velká ztráta je u řepky

Žně v Moravskoslezském kraji se chýlí ke konci. Kombajny již posekaly obiloviny z více než 90 procent ploch, nesklizené lány zůstávají ještě v okresech Frýdek- Místek a Bruntál. Kvůli nepříznivému počasí místní zemědělci očekávají poměrně vysoké ztráty. Největší propad bude u ozimé řepky, kde hektarový výnos se pohybuje na úrovni 1,5 tuny. To je méně než 50 procent dlouhodobého průměru. Moravskoslezští pěstitelé musejí počítat s propadem tržeb.

"U obilovin poměrně dobře dopadá jarní ječmen, žito a triticale, hůře je na tom ječmen ozimý a pšenice ozimá, kde snížení výnosu může dosahovat až 20 procent proti normálu. Na vině je nepříznivá zima, kdy ozimy špatně přezimovaly a zjara zase přišel kritický nedostatek srážek," řekl předseda představenstva Regionální agrární komory Ostravsko František Mariánek. Dodal, že za sedm měsíců letošního roku spadlo o polovinu méně vody než obvykle.

V Moravskoslezském kraji se živí zemědělstvím 18 až 20 tisíc lidí, což je každý 60. obyvatel nejlidnatějšího kraje republiky. Rozsah obdělávané orné půdy činí zhruba 180.000 hektarů, což podle Mariánka odpovídá průměru v České republice.

Výsadkářům do cíle schází 80 z třísetkilometrového pochodu

Ještě zhruba 80 kilometrů schází elitním výsadkářům do cíle v Chrudimi. Na extrémní pochod, dlouhý 300 kilometrů, vyrazili ve středu po výsadku u Českých Budějovic. V neděli budou nocovat u Okrouhlice na Havlíčkobrodsku, v pondělí je jejich cílem okolí Sečské přehrady. Potom už je podle velitele Oldřicha Nápravníka čeká vlajkový pochod do Chrudimi, kam by podle předpokladů měli dojít v úterý večer.

První tři dny po nočním výsadku bez spánku urazili každý den 50 kilometrů s dvacetikilogramovou zátěží. Při přechodu hranic z Jihočeského kraje na Vysočinu se denní dávky snížily na zhruba 35 kilometrů denně. Jednotka se pohybuje především po lesních a polních cestách, aby nohy netrpěly rozžhaveným asfaltem. Jen na krátkých úsecích výsadkáři, pochodující v řadě či v šachovnici po obou stranách silnice se zbraněmi v rukách, vyděsili několik řidičů.

Extrémně dlouhý pochod není běžný ani ve výcviku jiných armád. "Drtivá většina jednotek nic podobného neorganizuje," podotkl Nápravník, kterého na myšlenku přivedly zkušenosti amerických výsadkářů. Podobnou zátěží ale prošli i čeští vojáci v mírové misi v nepřístupném terénu Kosova.

"Smyslem přesunu je otestovat schopnosti profesionální jednotky," řekl velitel 4. brigády rychlého nasazení Aleš Opata. Jde o lehkou jednotku, která se v praxi pěšímu přesunu nevyhne, protože vrtulník všude nedoletí. O nepřesném plánování na papíře se přesvědčili vojáci v Perském zálivu či v afghánských horách. Optimální zátěž se musí vyzkoušet v praxi, vysvětlil.

Firma z Fulneku dodává české obušky i do válkou postiženého Iráku

Na obnově válkou postiženého Iráku se podílí i česká firma. Společnost Polygema z Fulneku totiž tamním ozbrojeným složkám dodává pendreky, obušky a tonfy. Zbraně do arabského světa vyváží prostřednictvím anglického partnera. "Dodávky tam mají pod kontrolou země, které se zúčastnili vojenského zásahu. Sami bychom se tam nikdy nedostali," řekl majitel společnosti Rudolf Majer.

Připustil ale, že oficiálně zásilka několika tisíc kusů před třemi týdny putovala do Kuvajtu. "Arabský trh je jen jeden. Je velmi pravděpodobné, a naše informace to potvrzují, že tonfy jsou i v Iráku. Oficiálně nám to nikdo neřekne," vysvětlil komplikovanou transakci podnikatel. Podrobnosti s ohledem na možnou konkurenci nechtěl prozradit.

Dodal, že o české obušky a tonfy je ve světě zájem. "Jsou oblíbené pro svou pevnost, ale i pro víceúčelovost. Dají se totiž použít i jinak, než jako donucovací prostředek. Slouží například k záchraně lidských životů. Tonfou policista bez problémů rozbije okno havarovaného vozu, a vyprostí tak zraněného člověka," informoval Majer s tím, že před nedávnem získala 15.000 českých tonf i policie ve Spojených státech.

Vysokoškoláci se v Olomouci seznamují s pomocí rozvojovým zemím

O různých formách pomoci rozvojovým zemím, působení nevládních organizací v této oblasti či zapojení dobrovolníků do humanitárních projektů budou v následujících dnech v Olomouci hovořit účastníci šestého ročníku Letní školy rozvojové pomoci a spolupráce. Pořádá ji Centrum interdisciplinárních studií Univerzity Palackého ve spolupráci s ministerstvem zahraničí a dalšími institucemi. V neděli se na ni sjelo zhruba sto vysokoškoláků z České republiky a Slovenska. Během týdne získají studenti informace o zemích třetího světa a naváží potřebné kontakty pro své případné působení v oboru. "Letní škola má napomoci zvýšení zájmu veřejnosti o problematiku rozvojové a humanitární pomoci. Je zaměřena zejména na mladou generaci, která bude o těchto věcech v příštích letech rozhodovat," řekl organizační a programový garant akce Pavel Nováček.

Zájem o problematiku pomoci rozvojovým zemím podle Nováčka v posledních letech u mladých lidí neklesá. Předchozích pěti ročníků Letní školy rozvojové pomoci a spolupráce se zúčastnilo již přes 500 studentů. V této oblasti by v budoucnu měli pomoci také absolventi zcela nového studijního bakalářského oboru Mezinárodní rozvojová studia, který v září otevírá Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého.

Volarší překonali rekord, v dřevácích pochodovalo 242 lidí a pes

Novým rekordem v netradiční disciplíně se v neděli dopoledne blýskli obyvatelé Volar na Prachaticku a jejich hosté. Kolem náměstí pochodovalo 242 lidí v dřevákách a dokonce i jeden pes. Překonání jejich vlastního rekordu bude součástí příštího vydání české knihy rekordů, řekl prezident agentury Dobrý den Miroslav Marek.

"Před dvěma roky jsme mysleli, že více už to nepůjde, ale letos jsme rekord překonali znovu," vzpomněl Marek na předloňský rekord, který činil 212 pochodujících včetně psa. Podle něj se letos průvodu zúčastnili nejen místní lidé, ale i hosté z Německa, Slovinka a Itálie.

V krásném slunečném počasí vyrazil průvod v 11:00 za řízné podpory dechové kapely na pochod kolem náměstí. Po asi třísetmetrovém okruhu pochodující ještě chvíli klapali do rytmu a potom se již radovali z nového rekordu.

Obec dostane od agentury Dobrý den certifikát o udělení rekordu. Zároveň bude nové maximum zapsáno do databáze a stane se součástí českého vydání knihy rekordů. Podle Marka bude rekord navržen také do světové Guinnessovy knihy rekordů.

Pochod v dřevácích je již tradičně součástí každoročních Volarských slavností dřeva, které se letos uskutečnily již podesáté. Loni byla slavnost kvůli povodním zrušena.

Letošní Hefaiston navštívil rekordní počet lidí i kovářů

Pravděpodobně největší počet návštěvníků uvítal o víkendu hrad Helfštýn na Přerovsku na 22. ročníku mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Divákům se představil rekordní počet mistrů černého řemesla - z 21 zemí jich letos přijelo 565. V areálu hradu byl vystaven vůbec nejvyšší počet exponátů v dějinách Hefaistonu, návštěvníci si jich mohli prohlédnout 345, zatímco vloni jich bylo 305.

"Na Hefaiston letos přijelo zhruba 12.000 lidí, tedy ještě o něco více než vloni. Na třetím nádvoří pracovalo na devíti pracovištích na sto kovářů. Vytvořili spoustu drobných plastik, které obohatí naši stálou sbírku vznikající již 22 let. Letošní ročník proto hodnotíme jako velmi úspěšný," uvedla v neděli Marcela Kleckerová ze správy hradu Helfštýn.

Na setkání byla v sobotu také slavnostně představena tři metry vysoká skulptura Evropa se spojuje, kterou vloni na návrh uměleckého kováře Alfréda Habermanna vytvořili umělci na kovářském sympoziu v rakouském Ybbsitzu. V budoucnu bude putovat po významných kovářských akcích.

Mezi vystavenými exponáty vévodila díla italského kováře Claudia Bottera, který stejně jako loni na Hefaistonu získal hlavní cenu.

Umělečtí kováři se na hradě setkávají již od roku 1981. Z původní myšlenky představit lidem zapomenuté černé řemeslo se Hefaiston postupně stal světově uznávanou akcí kovářů.

Výstava Dědeček automobil připomíná minulost českého motorismu

Bohatou minulost motorismu v českých zemích připomíná výstava Dědeček automobil, která o víkendu začala v libereckém Centru Babylon. "Právě Liberec byl kolébkou motorismu ve střední Evropě, dnes už málokdo ví, že v letech 1906 až 1916 se ve městě postupně vyráběly automobily se značkami Lisner, RAF a také Laurin a Klement," řekl Svatopluk Holata z pořadatelského sdružení Mobile museum ČR.

Letos je tomu podle Holaty právě 110 let, kdy liberecký průmyslník Theodor von Liebig přivezl do tehdejšího Rakouska- Uherska první automobil, kterým byl Benz-Victoria. "Bylo to první auto v mocnářství a celníci na jeho proclení neměli žádnou kolonku. Nakonec ho proclili tak, že zvlášť zapsali motor a samostatně proclili kočár," poznamenal Holata.

Liberecký průmyslník se však stal nejen prvním majitelem automobilu v Čechách, ale liberecký magistrát byl první, kdo v Rakousku-Uhersku vydal řidičské oprávnění. Liebig také absolvoval první dálkovou jízdu s automobilem a stál u zrodu výroby automobilů v Liberci, když spoluzaložil automobilku RAF.

Bohatou minulost výroby automobilů a také motocyklů a dnes už zapomenuté značky Praga, Wikov, Aero či Walter připomíná výstava, která v Liberci potrvá do konce prázdnin. Vystaveno je pět desítek exponátů ze soukromých sbírek. "Jsou tu unikáty, které běžně není možné nikde vidět, za největší považujeme vůz RAF z roku 1909," doplnil Holata.

Majitelé se psy plavali, jezdili na kolech a běhali

Téměř třicítka majitelů psů přivedla v neděli své chovance do Dolců na Trutnovsku, aby spolu absolvovali triatlon Železný pes. Všichni přitom zvládli podle kategorií až 70 metrů plavání, čtyři kilometry jízdy na kole a dva kilometry běhu. "Nejlépe si počínal husky Sam, který trať prolétl za 20 minut a 18 vteřin," řekl ředitel závodu Viktor Pecen. Nejpomalejší dvojice potřebovala přes půl hodiny.

Začínalo se plaváním, při kterém někteří pánové měli své miláčky na vodítkách a někdy je museli dokonce vodou táhnout, jak se jim nechtělo plavat. Další psi zase potřebovali při zdolávání mokrého živlu povzbuzovat pískajícími hračkami. Při jízdě na kole byli všichni čtyřnozí závodníci připoutaní ke svým chlebodárcům a běh již místy podstoupili se známkami vyčerpání.

"Nejmenším účastníkem bylo anglické plemeno papillon, česky motýlek," uvedl. Nejhojněji zastoupenou rasou byly border colie, považované za jedny z nejchytřejších psů.

Před zhruba stovkou diváků soutěžící vybíhali ve tříminutových intervalech. Někteří přijeli vyzkoušet své síly a vytrvalost již potřetí. Do čtyř kategorií byli rozděleni podle stáří člověka a velikosti psa, přičemž největšímu počtu přihlášených bylo nad 15 let a měli velké psy nad 40 centimetrů v kohoutku.

Jedlík z Vysočiny spořádal na Vizovickém Trnkobraní 191 knedlíků

Neuvěřitelných 191 švestkových knedlíků snědl v neděli během jedné hodiny ve Vizovicích jednatřicetiletý Kamil Hamerský z Víru na Žďársku. Stal se tak vítězem tradiční soutěže na 36. ročníku Vizovického Trnkobraní a světovým rekordmanem v pojídání této valašské speciality. Subtilní, pouze 75 kilogramů vážící borec, překonal vítěze posledních ročníků i další favority, kteří se do dnešního finále kvalifikovali přes několik předkol. V současnosti nezaměstnaný Hamerský si tak přilepšil o 20.000 korun, které od pořadatelů získal za vítězství v soutěži a překonání světového rekordu.

Hamerský, který překonal dosavadní rekord o 15 knedlíků, se na soutěž poslední tři týdny pečlivě připravoval. "Manželka mi knedlíky několikrát uvařila. Vždy jsem končil zhruba u hranice 140 kusů. Jsem tedy zvědavý, co s mým organismem dnešní nadílka udělá," řekl Hamerský.

Deset finalistů soutěže do sebe dohromady nasoukalo celkem 1369 knedlíků. Během soutěže nesměli pít ani kouřit. Povolena nebyla ani toaleta a přísně zakázáno zvracení, kterému se nakonec jeden z gurmánů nevyhnul. Že spořádání takové porce není jednoduché, potvrzoval pohled na pódium, na němž se hromotluci z celé republiky protahovali, masírovali si pěstěná břicha či spílali příbuzným, kteří je do soutěže přihlásili.

Kamil Hamerský potvrdil, že se příští rok pokusí posunout hranici svých schopností ještě o něco dál. Stejně tak přislíbili účast na příštím ročníku Vizovického Trnkobraní i František Večeřa z Otrokovic a Josef Jašík z Blanska, kteří skončili na dalších místech.

Sport:

Fotbalisté Ostravy zvítězili v sobotním utkání pátého ligového kola v Praze nad Viktorií Žižkov 2:1 a dostali se do čela tabulky, kde setrvají minimálně do konce pondělní dohrávky Liberec - Brno. Třetí jsou Teplice, které remizovaly 1:1 v Českých Budějovicích. Jihočeši tak získali první bod a jsou patnáctí. Za nimi jsou s pěti porážkami Blšany, které nestačily na nováčka z Plzně. Výsledky 5. kola: Synot - Zlín 0:0, Žižkov - Ostrava 1:2 (0:1), Blšany - Plzeň 1:2 (1:1), České Budějovice - Teplice 1:1 (1:0), Opava - Příbram 3:2 (1:1). Předehráno: Slavia - Jablonec 0:0, Olomouc - Sparta 1:1 (0:1).

Ragbyový turnaj v Říčanech, který byl pro čtyři extraligové týmy poslední přípravou na novou sezonu, vyhrál domácí celek. Na druhém místě skončila Sparta Praha, která dokázala Říčany porazit 11:5, a třetí byl Dragon Brno. O konečném pořadí rozhodly výsledky deseti zápasů a při součtu bodů nakonec počty položených pětek tří týmů, jež získaly v konečném pořadí stejný bodový zisk. Za nejlepší trojicí se seřadily Tatra Smíchov a prvoligové Petrovice.

Zlínský šachista Petr Hába se v neděli stal mezinárodním mistrem Čech. V partii závěrečného kola turnaje v Plzni druhý nasazený hráč porazil bílými figurami Viktora Lázničku a díky lepším pomocným kritériím zvítězil před Vlastimilem Jansou a Janem Michálkem, kteří stejně jako on získali sedm bodů. Jansa v posledním kole zdolal Michala Konopku, domácí šachista Michálek se pak na třetí místo probojoval díky výhře nad nejvýše nasazeným Sergejem Fedorčukem z Ukrajiny.

Plavecká štafeta ve složení Ilona Hlaváčková, Sandra Kazíková, Kristýna Kyněrová a Jana Myšková zlepšila na univerziádě v korejském Tegu český rekord na 4x100 metrů volný způsob na 3:48,98. S tímto časem skončilo české kvarteto páté, o sekundu a půl za bronzem.

Počasí:

V pondělí bude v Česku skoro jasno až polojasno, během dne přechodně až oblačno a ojediněle bude i pršet. Teploty přes den vystoupí na 22 až 26 stupňů, na horách k 19 stupňům Celsia.