Čeští ragbisté skončili na mistrovství Evropy "sedmiček" desátí!
V pravidelné sportovní rubrice si s Herbertem Bryndou zrekapitulujeme dosavadní účinkování českých atletů na mistrovství světa v Paříži a řeč bude i o jednom - v Česku méně tradičním - sportu.
"Jsem za to ráda, protože jsme už pak nemusela absolvovat další pokusy a hlavně jsem šla jako třetí v pořadí, takže jsme všechno měla hrozně rychle odbyté, už jsme se nemusela ničím zatěžovat a teď už se můžu připravovat na pondělí a být v klidu."
Věra Pospíšilová věří, že jí pondělní finálové pokusy vyjdou:
V Paříži se naopak příliš nedařilo trojskokance Šárce Kašpárkové. Světová šampionka z roku 1997 dvakrát přešlápla a jediný platný pokus dlouhý 13 metrů a 75 centimetrů na účast ve finále nestačil. Trojskokanka po skončení discipliny potvrdila, že neúspěch tak trochu očekávala.
"Po průběhu letošní sezony jsem věděla, že v kvalifikaci musím zariskovat, abych se dostala do finále a abych se tam dostala, tak bych musela skočit své letošní maximum. Věděla jsem, že nemám takovou formu, abych si mohla dovolit skočit kvalifikační limit bez desky. Věděla jsem, že mi rozběh a skok musí vyjít na sto procent, abych se do finále dostala."
Ani diskaři Liboru Malinovi vystoupení na světovém šampionátu nevyšlo. V kvalifikaci hodil 61 metrů a 35 centimetrů, což mu stačilo na nepostupové osmnácté místo. Naš diskař byl ze svého výkonu zklamaný, protože před šampionátem byl v dobré formě.
"Silová stránka i výbušnost byla poměrně v pořádku. Ale po příletu jsem si šel zatrénovat, šel jsem si zaházet, a najednou jako bych dostal sekyrou do zad. Najednou se všechno během jednoho dne zlomilo, pocit to byl hodně špatný."
Dalším zklamaným byl i koulař Petr Stehlík, který skončil v kvalifikaci na celkovém šestnáctém místě za výkon 19,70 metru a chodec Jiří Malysa, jenž se v závodě na dvacet kilometrů umístil až na sdmadvacátém místě.
Čeští reprezentatni v takzvaném sedmičkovém ragby skončili na ME, které se konalo o předminulém víkendu v německém Heidelberku na 10. místě. Jednoho z našich reprezentantů - Tomáše Ripcsika - jsem se hned po příjezdu zeptal na podrobnosti:
"Celkově to byl druhý ročník evropského turnaje sedmiček, je to úplně jiná soutěž než je patnáctková soutěž mistrovství Evropy. Česká republika se kvalifikovala po dvou kvalifikačních turnajích, z nichž byl jeden v Praze a druhý v Siofoku na Balatonu. Na obou turnajích jsme skončili na čtvrtém místě a do finálového turnaje, který je závěrečbným turnajem celého okruhu, jsme se kvalifikovali z 11. místa."
Čeští reprezentanti odehráli v základní skupině pět těžkých zápasů s Francií, Nizozemskem, Ukrajinou, Portugalskem a Rumunskem; z toho dokázali porazit jen Rumuny. Ve skupině o 9.-12. místo sice nejdříve porazili Švýcarsko 33:5, nakonec ale podlehli Polsku 31:36.
"V závěrečném turnaji už nejsou slabí soupeři, tam jsou doopravdy ty nejlepší týmy z Evropy a my jsme měli naneštěstí ještě tu těžší skupinu, což lze vypozorovat z konečného umístění. To, že jsme porazili Rumunsko je samozřejmě velký úspěch; ve skupině jsme hráli první zápas i s pozdějšími finalisty - Francouzi; zápas jsme prohráli 5:35 po nepřesvědčivém výkonu. Hráli jsme také s pozdějšími mistry Portugalci, s těmi jsme prohráli 7:47. S Nizozemím jsme měli velkou smůlu, protože po našich neproměněných akcích nám vše Holanďané oplatili a ten zápas jsme smolně prohráli 7:24. Další zápas byl s Ukrajinou a jak je zřejmé z celkového pořadí, Ukrajina je na tom velmi dobře, proto jsme prohráli 0:31. Ve skupině jsme hráli hodně kvalitní zápasy s vynikajícími soupeři; to, co jsme uhráli zkrátka vypovídá o současném stavu českého ragby. Neměli jsme na víc,"
říká reprezentant Tomáš Ripcsik, který celkové 10. místo považuje za mírný úspěch, i když zápas s našimi severními sousedy považuje za smolný:
"Za neúspěch osobně považuji finálový zápas o deváté místo s Polskem, který byl pro mě velkým zklamáním, protože jsme jej měli téměř vyhraný a vlastními chybami jsme se připravili o vítězství."
Jakou má podle sedmičkové ragby - tedy ragby, které hraje pouze sedm hráčů v jednom týmu - v Čechách perspektivu?
"Když tady sedmičkové ragby v roce 1996 začínalo, tak jsme byli sami překvapení, s jak kvalitními soupeři ze zahraničí můžeme hrát. Odpadají tam totiž rozdíly mezi týmy, hlavně proto, že tam není tolik kontaktů a tolik nejde o souhru týmu a v podstatě nevyhrává hrubá síla, ale technika a komunikace. Sedmičkové ragby je velmi dobré pro rozvoj celého ragby, protože odhalí veškeré technické nedostatky hráčů a naopak ukáže jejich kvality,"
uzavírá Tomáš Ripscik, který Česko reprezentuje i v klasickém patnáctkovém ragby.
