Kostelka neumí přesvědčit starosty o nezbytnosti reformy české armády

Ministr obrany Miroslav Kostelka je právě 100 dnů ve funkci. Za tu dobu, jak sám říká, se i přes nedostatek peněz povedlo nastartovat reformu armády. Působení ministra obrany Miroslava Kostelky v jeho úřadě vnímají politologové spíše jako rozporuplné. Připravil sice armádní reformu za méně peněz než jeho předchůdce Jaroslav Tvrdík, zároveň ale podle ní činí nevratné kroky ještě před tím, než celý materiál schválila vláda.

Kostelka neumí přesvědčit starosty o nezbytnosti reformy české armády

Ministr obrany Miroslav Kostelka, foto: ČTK

Miroslava Kostelku jmenoval prezident Václav Klaus do funkce ministra obrany 9. června. Tedy právě uplynulo takzvaných sto dní hájení. Kritici na ministerstvo hledí obzvláště nedůvěřivě. Kolik reforem už armáda za posledních deset let zažila? Slovo nespočetně se v této souvislosti používá nejčastěji. Podle stínového ministra obrany Petra Nečase z ODS Kostelka, ještě před krátkou dobou voják z povolání, zareagoval po svém jmenování na krizovou situaci v armádě vcelku rychle. Nyní je ale konečně potřeba převést reformní návrhy z papíru do praxe, řekl. Kostelka teprve předloží kabinetu svou podobu profesionalizace armády, už dříve ale zveřejnil své představy o ní. Nezvratné už je zřejmě například rozhodnutí ministerstva opustit některé posádky, kde dříve chtěla armáda zůstat. Ministru se, podle jeho slov, nepodařilo přesvědčit představitele těch regionů, které musí vojenské posádky opustit, že je to nezbytný krok. Někteří ze starostů to považují za porušení daných slibů. Vojákům se zase nelíbilo třeba opouštění letecké základny v Náměšti nad Oslavou. Velitel letectva Jan Vachek pak v září požádal o uvolnění a odchází do civilu. Prohlásil, že reorganizací už zažil příliš mnoho. Za prvořadý, ale těžký úkol považuje ministr Kostelka získat zpět ztracenou důvěru vojáků.

"Nedaří se nám přesvědčit představitele obcí a měst, že i když je to krok, který regiony bude bolet, tak je nezbytný, aby byla zachovaná Armáda České republiky."

Vojáků má být 23.000, občanských zaměstnanců 7000. Armáda má být na špičkové úrovni ve specializovaných oblastech, jinde by se musela spoléhat na své spojence z NATO. To vše při nákladech ve výši dvou procent hrubého domácího produktu ročně. Oproti původním předpokladům přijde v příštích třech letech armáda o zhruba 21 miliard korun. Armádní reformy se týká i to, co ministr Kostelka považuje za svůj dílčí neúspěch.

"Nejtěžší je přesvědčit lidi, že reforma se povede a bude úspěšná. Přesvědčit, že práce kterou odvádějí není cesta do pekel, ale cesta k budoucnosti."

Politolog Zdeněk Zbořil upozornil, že bývalý generál Kostelka působí i v ministerské funkci především jako voják zvyklý poslouchat a vykonávat rozkazy. Nový ministr, podle něj, může být klidně úspěšný v dokončení reformy, a přitom nebude sklízet žádné politické vavříny, myslí si Zbořil.

Kostelka některé kroky udělat musí, protože plynou z českého členství v Severoatlantické alianci. Ovšem to, co je o podobě Kostelkovy reformy zatím veřejnosti známé, je "velmi v souladu s původním plánem reformy, který Tvrdík předložil v Bruselu", upozorňují novináři a politologové sledující vývoj české armády.